Historie, osobnosti, Starověk, Středověk, Novověk

E-dejiny.cz

Vita Caroli Quarti

| 0 comments

Když se řekne Vita Caroli ( přesněji Vita Caroli Quarti), každý si ihned vybaví Životopis Karla IV., císaře římského a především krále českého. Málokdo už ale ví, kdy byl životopis sepsán, za jakým účelem, z jakých částí se skládá.

Vita Caroli

Vita Caroli

Všeobecně panují názory o dvojím podnětu Karla k sepsání svého životopisu. Ten první je, že Karel chtěl, aby bylo někde zachyceno a vylíčeno jeho politické snažení v přemyslovské předloze. Karel obdivoval politiku tohoto rodu a v mnohém se na ní snažil navázat. Úkolem k sepsání této koncepce pověřil nejprve kronikáře ve svém okolí.


Byli jím kupříkladu probošt pražského kostela František, rektor kolegiátní školy sv. Jiljí v Praze Přibík Pulkava z Radetína , či opat kláštera v Opatovicích Neplach. Se všemi těmito kronikami pořízenými od těchto pánů ale Karel nebyl spokojen. Důvody odmítnutí byly od přehnaného vlastenectví až po nedostatečné pochopení Karlova politického myšlení. Právě to, že nebyl Karel spokojen ani s jednou kronikou jej přimělo napsat svůj životopis sám, čímž dostáváme druhý podnět.

Pokud známe přesně podněty k sepsání, pak tu logicky musí přijít něco, čím si jisti nejsme ( to by jinak nebyla historie). Tímto otazníkem nám je přesné datum započetí díla. V historii se vyskytlo mnoho názorů s mnohými daty, já však zmíním pouze některé. Předtím je ale ještě potřeba říci, jak překvapivé je zjištění, že nejstarší badatelé v osobě např. F.M. Pelcla se vůbec nezajímali o přesné datum sepsání jeho životopisu. A to i přes to, že sám Pelcl je autorem první rozsáhlé, dvousvazkové monografie o Karlu IV.

Prvním, kdo se pokusil chronologicky zařadit životopis byl František Palacký. Prohlásil, že byla započata roku 1363. Své tvrzení už bohužel ale nedokázal zdůvodnit. Dalším, kdo se zabýval literární činností Karla byl K. Neumann a ten přišel s rokem 1373. Ten sice s odůvodněním pro své tvrzení přichází, ale bohužel bližší prozkoumání jeho tvrzením značně otřásá a to již v základech. To jsou jen dva zástupci zmínění ze zástupu dalších. Nelze přesně říci, kdy byl životopis sepsán, dnes však platí názor, že se tak událo kolem let 1370-1371, ale vyloučit nelze ani rok 1366.


Karlův životopis má dvě části a je rozčleněn do dvaceti nestejně rozsáhlých a obsahově diferenčních kapitol. Snad nejcitelnější rozdíl mezi oběma částmi je osoba, ve které jsou psané. V první Karel spojuje události s první osobou jednotného ( popř.množného) čísla, tudíž- Já. V té druhé je ale použito osoby třetí, –On. Můžeme zde spatřovat rozdíl mezi objektivním (Já) pohledem a pohledem subjektivním (On). Co se kapitol týče, každá má svou vlastní charakteristiku.

První kapitola má povahu moralizující, kde se Karel snaží nabádat k lepšímu životu ( samozřejmě skrze Boha). Dobrým příkladem za celou kapitolu je věta: „Nechť pak posílí chléb ( tělo Páně) vaše srdce a duše ve své svaté lásce a milosrdenství, tak abyste mohli projít královstvími časnými a abyste neztratili království věčného.Amen.“ („Confirmet autem ille panis corda et animas vestras in castra dillicione et caritate sua, ut sic valeatis per regna teporalia, ut non amittatis eterna. Amen“).

Druhá kapitola už promlouvá přímo ke Karlovým nástupcům. Karel se je zde snaží poučit, jak mají vládnout. Co jest dobré a čemu se zase naopak vyhnout. ( „ Budete-li nenávidět lakomství, poplyne vám bohatství…“).
Tyto dvě počáteční kapitoly jsou někdy zpochybňovány, zda skutečně náleží k životopisu, nebo zda byly přidány až později. Nebudu se zde zabývat proč, snad postačí heslovitě, že problém nastal v podobě věty „ Dvěma sedícím na mých dvou trůnech.“

Třetí kapitolu zasvětil Karel vylíčení jeho lásky ke studiu. Právě ve třetí kapitole se životopis už poněkud „rozjíždí“ a jedná se už o skutečné líčení událostí, jež Karla postihly během života.

Čtyři další kapitoly ( 4-7) věnuje Karel líčení svého pobytu v hornoitalské lucemburské signorii. Je znatelné, že pobyt zde v něm zanechal jen dobré vzpomínky.

V osmé kapitole se už setkáváme i s českými zeměmi. Kapitola je co do rozsahu velmi obsáhlá a lze z ní vycítit spory s Karlovým otcem Janem, ačkoliv to se právě snažili skrýt.
Stejně tak lze spory vycítit i v deváté a desáté kapitole, kde Karel popisuje poutavě boje v severní Itálii.
Jedenáctá až třináctá kapitola se zase vrací spíše k ideologickým záležitostem. Mimo to ale také uzavírá část Karlova mládí. Karel sem také zahrnul pár křesťansky orientovaných textů, jakožto správný křesťanský panovník.

Čtrnáctou kapitolu naopak zasvěcuje jeho světskému konání. Setkáváme se s jeho úsilím o upevnění a stabilizaci moci v Čechách.
Co se týká kapitol patnáct a dvacet, je zde použití třetí osoby, jak jsem ji na počátku zmínila. Nejen díky tomu, ale hlavně kvůli poklesu úrovně, se kterou byly další události popsány ( a některé události dokonce i chybí) je jasné, že je již nezapisoval a ani nediktoval Karel.
Tím, že Karel nedopsal sám svůj životopis vlastně ani nevíme, do jaké části svého života jej chtěl až dovést. To ale nemění nic na faktu, že se jedná o dílo hodné pocty. A to nejen kvůli tomu, že Karel byl vlastně jediným panovníkem vrcholného středověku v Evropě, který sepsal svůj životopis ( až na Jakuba I. Dobyvatele, aragornského krále, jehož dílo ale nebylo tak literárně dokonalé), ale také proto, že to napsal právě Karel, panovník, jemuž Čechy byly snad nejblíže ze všech císařů v naší historii vůbec.

 

zdroje obrázků: fitzmuseum.cam.ac.uk

Napsat komentář

Required fields are marked *.


7 − 3 =