Historie, osobnosti, Starověk, Středověk, Novověk

E-dejiny.cz

Události 19.století

| 0 comments

14.6.1800


Napoleon neočekávaně přešel se svou armádou průsmykem Sv. Bernarda Alpy a porazil v bitvě u Marenga rakouskou armádu; tímto debaklem na italském bojišti se zhroutilo rakouské panství v Itálii. V Miláně došlo k znovuzřízení republiky cisalpinské. Válka se přiblížila k Čechám (hlavním bojištěm se stalo jižní Německo).

8.1800 Vídeňská vláda vydala výzvy k obnovení č…
Vídeňská vláda vydala výzvy k obnovení českých dobrovolnických sborů (obdobně jako za první koaliční války). Její pokus se nesetkal s výraznějším ohlasem u obyvatel (dopad války na životní podmínky).

11.-12.1800 Arcivévodu Karlovi se podařilo zorganizo…
Arcivévodu Karlovi se podařilo zorganizovat Českou legii (sbor dobrovolníků ze všech zemí Koruny české), která čítala na 8 tisíc legionářů, a souběžně s tím vznikl i myslivecký sbor.

12.1800 Studentský prapor Karlovy České legie vy…
Studentský prapor Karlovy České legie vytáhl z Prahy k Domažlicím, aby se pokusil zastavit postup francouzských vojsk vedených generálem Moreau, která 3. 12. t. r. připravila neschopnému arcivévodovi Janovi těžkou porážku u bavorského Hohenlindenu. Uzavřeno příměří mezi Rakouskem a Francií.


1801 Schwarzenberkové založili v Českém Kruml…
Schwarzenberkové založili v Českém Krumlově soukromou hospodářskou školu pro výchovu hospodářských úředníků. Spojením politické, justiční a finanční správy došlo ke zřízení Spojeného dvorského úřadu; zhruba po roce však došlo k reorganizaci. Mimořádná válečná daň již nestačila krýt všechny výdaje, proto byla zrušena a v celé monarchii vedle nové daně třídní (1799) se zvyšovaly vojenské dodávky obilí a dalších zemědělských produktů. Nařizovaly se také nové odvody do armády. Zreformována státní rada; místo ní bylo zřízeno tzv. státní a konferenční ministerstvo, které ve své pravomoci soustřeďovalo vnitřní a zahraniční správu a otázky vojenské. Toto organizační opatření nepřineslo však očekávaný efekt, a tak v roce 1808 došlo k obnovení činnosti státní rady.

1.1801 Demise hlavního odpůrce míru s Francií, …
Demise hlavního odpůrce míru s Francií, státního kancléře barona Thuguta. Hrabě R. Wrbna zřídil v Hořovicích první řepný cukrovar v českých zemích (už v roce 1805 však zastavil činnost). Za kontinentální blokády vznikaly další cukrovary – v Žákách u Čáslavi (1810), Čáslavi (1811), Liběchově u Mělníka (1811). Všechny tyto primitivní „výrobny cukru“ také brzy zanikly.

9.2.1801 Rakousko uzavřelo mír s Francií v Lunévi…
Rakousko uzavřelo mír s Francií v Lunéville, čímž uznalo francouzské výboje i územní zisky v Itálii a Německu; docházelo k rozpouštění praporů legie.


18.9.1801 Císařským dekretem byla podřízena cenzur…
Císařským dekretem byla podřízena cenzura policii (policejní ministerstvo neslo název „policejní a censurní dvorský úřad“). „Revidující komise“ vytvořená v roce 1803 zkoumala všechny spisy, které vyšly od roku 1780 (vyřazeno bylo na 2500 knih). Knihy se třídily do čtyř kategorií: zakázané, povolené s podmínkou, trpěné a schválené.

4.5.1802 Došlo ke zrušení doživotní vojenské služ…
Došlo ke zrušení doživotní vojenské služby, místo ní byly zavedeny tzv. kapitulace na určitý počet let (pro pěchotu a vozatajstvo 10 let, pro jezdectvo 12 let, pro dělostřelectvo a ženisty 14 let). Již v roce 1811 byla délka vojenské služby stanovena jednotně na 14 let. Když voják tuto dobu odsloužil, mohl nastoupit novou kapitulaci s některými výhodami nebo byl z armády propuštěn. Teprve patentem ze 14. 2. 1845 byla vojenská služba zkrácena na 8 let.

1802-1822 Výstavba empírového zámku Kačina u Kutné…
Výstavba empírového zámku Kačina u Kutné Hory (podle projektu drážďanského architekta Ch. F. Schurichta). Další empírové (klasicistní) stavby vznikaly v Praze (dům U Hybernů, kostel sv. Kříže), Teplicích, Mariánských Lázních, Františkových Lázních aj., budovaly se letohrádky a parky u venkovských sídel. Klasicistní cítění se prosadilo i v střízlivém, vyváženě vznešeném nábytku.

1803 V kartounce bratří Josefa a Franze Stoll…
V kartounce bratří Josefa a Franze Stolla ve Varnsdorfu byl poprvé v Čechách zaveden válcový tisk tkanin.

1803-1807 V Praze byla založena Jednota umělců hud…
V Praze byla založena Jednota umělců hudebních k podpoře vdov a sirotků aneb tzv. Societa, která svými akademiemi přispěla k vytváření tradice veřejných koncertů. Profesor pražské polytechniky F. J. Gerstner zkonstruoval první parní stroj v českých zemích. Šlo o dvojčinný parní stroj s kondenzátorem a převodem na rotační pohyb pro pohon pracovních strojů; používal se však jen jako učební pomůcka na pražské polytechnice (do roku 1834). V průmyslové výrobě se parní stroj uplatnil poprvé až v roce 1814.

1804 Císař založil na univerzitách stolice pr…
Císař založil na univerzitách stolice pro náboženskou vědu a k odstranění nedostatku duchovenstva docházelo k zakládání (případně obnovování) filozofických ústavů; tak například už v roce 1802 bylo obnoveno piaristické filozofické studium v Litomyšli, od roku 1803 vláda nařídila, aby podobné ústavy o dvou ročnících byly zřízeny v každé diecézi. Dozor nad obecným školstvím (dle tzv. Plánu obecných škol) byl svěřen vikářům a farářům; od roku 1808 dozíralo kněžstvo i na gymnázia a filozofické ústavy. V barvírně soukenické manufaktury J. G. Bergera ve Stráži nad Nisou u Liberce byl instalován první parní kotel; sloužil k zahřívání barvicí hmoty v kádích. Další parní kotel byl dán do provozu v témže roce v bavlnářské manufaktuře J. Hanische ve Varnsdorfu. České země postihla velká neúroda, která přispěla k nárůstu drahoty a bídy.

4.1804 V soukenické manufaktuře H. F. Hopfa a J…
V soukenické manufaktuře H. F. Hopfa a J. G. Bräunlicha v Brně byl dán do provozu první spřádací stroj na vlnu v českých zemích. První strojní přádelna vlny vznikla v roce 1807 také v Brně.

11.8.1804 Císařským patentem bylo oznámeno přijetí…
Císařským patentem bylo oznámeno přijetí (dosud neexistujícího) titulu dědičného rakouského císaře Františkem II. (pod jménem František I.); souviselo to jak s událostmi v Říši (oslabení pozice Habsburků v Německu), tak s Napoleonovým prohlášením se císařem (18. 5. 1804). Tento akt dovršoval státoprávní jednotu habsburské monarchie, rakouský státní centralismus. Patent teoreticky nerušil právní subjektivitu jednotlivých korunních zemí (v Království českém vládl císař z titulu českého krále, v Markrabství moravském z titulu moravského markraběte).

11.1804 Císař František II. uzavřel dohodu s rus…
Císař František II. uzavřel dohodu s ruským carem Alexandrem I. a současně Rakousko zahájilo přípravy k nové válce.

Jaro1805 Na mnoha místech v českých zemích (a zej…
Na mnoha místech v českých zemích (a zejména v Praze) došlo k hladovým bouřím; stoupaly ceny, objevil se nedostatek potravin a naproti tomu množství papírových peněz, vydávaných vládou k vedení války, lavinovitě rostlo.

9.8.1805 Rakousko přistoupilo k britsko-ruskému s…
Rakousko přistoupilo k britsko-ruskému spojenectví proti Francii (z 11. 4. t. r.), čímž se vytvořila tzv. třetí koalice.

11.8.1805 Školský zákon opětovně vyhlásil povinnou…
Školský zákon opětovně vyhlásil povinnou školní docházku (od tereziánské doby podruhé) pro děti od 6 do 12 let, protože předchozí ustanovení nebylo dodržováno (v Čechách nechodilo do školy asi 30 % dětí a na Moravě a ve Slezsku asi 28 % dětí školou povinných). Povinná školní docházka se zlepšila až koncem 20. let 19. století (již 90 % dětí navštěvovalo školu).

20.9.1805 Třetí koaliční válka (1805) byla zahájen…
Třetí koaliční válka (1805) byla zahájena vpádem francouzských vojsk přes Rýn do jižního Německa.

9.-11.1805 Průchod ruských vojsk Slezskem a Moravou…
Průchod ruských vojsk Slezskem a Moravou do Horních Rakous (do oblasti města Braunau am Inn); odtud v polovině 11. se pod tlakem francouzských vojsk stáhli Rusové zpět na Moravu (od 22. 11. se soustřeďovali nedaleko Olšan u Olomouce).

20.10.1805 Rakouská třicetitisícová armáda generála…
Rakouská třicetitisícová armáda generála Macka musela kapitulovat před Napoleonovou armádou v jihoněmeckém Ulmu; Francouzům se otevřela cesta na Vídeň (kapitulovala 13. 11.).

10.-13.11.1805 Francouzský sbor o síle zhruba 7 tisíc m…
Francouzský sbor o síle zhruba 7 tisíc mužů pronikl na Klatovsko, jiný sbor se dostal přes Budějovicko až do Tábora.

17.11.1805 První předvoj francouzského vojska překr…
První předvoj francouzského vojska překročil moravské hranice u Mikulova, jiný u Znojma. O dva dny později dorazili Francouzi do Brna.

2.12.1805 Podle Napoleonova scénáře se odehrála bi…
Podle Napoleonova scénáře se odehrála bitva u Slavkova (bitva „tří císařů“ za osobní účasti Františka II., Alexandra I. a Napoleona I.). Proti 75tisícové francouzské armádě postavili spojenci 91 tisíc mužů (měli převahu i v dělech). Napoleon dokonale využil zdejšího terénu k mistrnému vítězství, celá operace trvala zhruba šest hodin. Ztráty spojenců činily 15 tisíc mrtvých, přes 12 tisíc raněných a dalších 30 tisíc zajatců. Francouzské ztráty byly asi poloviční.

6.12.1805 Na slavkovském zámku bylo podepsáno přím…
Na slavkovském zámku bylo podepsáno příměří mezi Francií a Rakouskem.

26.12.1805 V Bratislavě (Prešpurku) uzavřena mírová…
V Bratislavě (Prešpurku) uzavřena mírová smlouva mezi Františkem II. a Napoleonem I. po jeho vítězství v bitvě u Slavkova. Rakousko muselo odstoupit Francii nedávno získaná území Benátska, Istrii, Dalmácii, část Tyrolska s Vorarlberkem (bavorskému králi), souhlasit se vznikem bonapartistického Italského království a Rýnského spolku. Rakousko naproti tomu obdrželo Salcbursko. Hlavním důsledkem debaklu ve třetí koaliční válce však byl zánik Svaté říše římské národa německého (zrušen tím starý svazek Českého království s Říší).

1806 Začal vycházet Hlasatel český jako samos…
Začal vycházet Hlasatel český jako samostatný časopis s národně buditelským programem; redaktorem tohoto čtvrtletníku byl J. Nejedlý (nástupce F. M. Pelcla na pražské univerzitě).

6.8.1806 František II. se vzdal titulu římskoněme…
František II. se vzdal titulu římskoněmeckého císaře a oznámil zánik římskoněmeckého císařství obnoveného Karlem Velikým roku 800 (císař začal používat jména František I. jako první císař rakouský). Habsburská monarchie začala užívat nového znaku – dvojhlavého orla, dosavadního znaku Říše římskoněmecké (do 15. století to byl znak císařství byzantského). Aby se zvýraznilo, že císař rakouský je současně králem českým (a uherským), začalo se též užívat zkratky c. k. (císařské, královské).

10.10.1806 V Praze byl otevřen Český stavovský poly…
V Praze byl otevřen Český stavovský polytechnický ústav (založen již 14. 3. 1803); vznikl přebudováním pražské stavovské inženýrské profesury (zřízena 9. 11. 1717). Prvním ředitelem se stal profesor F. J. Gerstner.

1807 V Brně uvedena do provozu první strojní …
V Brně uvedena do provozu první strojní přádelna vlny; první spřádací stroje byly poháněny ručně nebo vodní silou, ale používalo se i koňského nebo dobytčího pohonu pomocí žentouru.

3.3.1807 Zrušena účast občanů při volbě purkmistr…
Zrušena účast občanů při volbě purkmistra a radních, kteří zastávali soudní úřad; nově byli jmenováni guberniem a apelačním soudem na návrh obecní rady.

12.5.1807 Na obranu země a jako záloha pravidelné …
Na obranu země a jako záloha pravidelné armády se zřizovala zeměbrana; organizována na miličním principu z mužů ve věku od 18 do 45 let (s výjimkou šlechticů, duchovních, úředníků a živnostníků), kteří nebyli odvedeni do armády. V českých zemích se začalo s organizací zeměbrany v červenci t. r.; provedením byl pověřen arcivévoda Ferdinand, jemuž byli nápomocni purkrabí Českého království hrabě Wallis a moravský gubernátor hrabě Lažanský.

1809 Vedle státní rady se začal vytvářet nový…
Vedle státní rady se začal vytvářet nový vrcholný orgán monarchie – státní konference (původně jako osobní sekretariát císaře pro vyřizování státních záležitostí).

10.4.1809 Rakousko zahájilo čtvrtou koaliční válku…
Rakousko zahájilo čtvrtou koaliční válku (1809) s Francií vpádem do Bavorska.

20.4.1809 Napoleon bitvou u Abensbergu a Eckmühlen…
Napoleon bitvou u Abensbergu a Eckmühlenu v jižním Německu donutil rakouské vojsko arcivévody Karla, aby se uchýlilo šumavskými průsmyky do Čech.

21.-22.5.1809 Po dvoudenním boji u vesnic Aspern a Ess…
Po dvoudenním boji u vesnic Aspern a Essling u Vídně v Dolních Rakousích byl Napoleon poražen a donucen ustoupit na ostrov Lobau na Dunaji. Byla to první Napoleonova porážka; měla velký ohlas i v českých zemích.

5.-6.7.1809 Rakouské vojsko utrpělo u Wagramu porážk…
Rakouské vojsko utrpělo u Wagramu porážku od Francouzů a ustoupilo ke Znojmu a Jihlavě. U Znojma došlo 12. 7. k novému střetu Napoleona s vojskem arciknížete Karla, na jehož žádost bylo sjednáno příměří. Francouzské pluky obsadily zhruba třetinu mocnářství (Tyroly, Istrii, Korutany, Kraňsko, Štýrsko, Horní i Dolní Rakousy, západní část Uher a také Znojemský a Brněnský kraj s oběma hlavními krajskými městy). Vojsko arciknížete Karla ustoupilo přes Jihlavu do Čech. Francouzská okupace jižní Moravy trvala do počátku 11. 1809.

8.10.1809 Hrabě C. W. L. Metternich (teprve šestat…
Hrabě C. W. L. Metternich (teprve šestatřicetiletý) byl jmenován ministrem zahraničních věcí Rakouska (řízením pověřen již 8. 7. t. r. po odstoupení hraběte J. P. Stadiona, neústupného odpůrce míru); o rok později se stal Metternich státním kancléřem a 25. 5. 1821 mu byla udělena hodnost dvorního a státního kancléře.

14.10.1809 Složitá jednání mezi Rakouskem a Francií…
Složitá jednání mezi Rakouskem a Francií byla ukončena podpisem míru vídeňského v Schönbrunnském zámku. V počátcích jednání Napoleon prosazoval rozdělení rakouské monarchie na tři části: českou, uherskou a rakouskou, v nichž každé by vládl samostatně princ z habsburského rodu; vyskytl se také požadavek, aby část severozápadních Čech (Litoměřicko, Žatecko, Loketsko a Chebsko) byla odstoupena Sasku. Mírem vídeňským ztratilo Rakousko Salcbursko, Innskou čtvrť a polovinu Hausrucké čtvrti v Horních Rakousích (ve prospěch Bavorska), západní polovinu Korutan, Gorici a Gradišku, Kraňsko, rakouskou část Istrie, velkou část Chorvatska (ve prospěch Francie), Západní Halič (ve prospěch Varšavského knížectví) a západní Podolí (ve prospěch Ruska); k tomu byla uložena Rakousku vysoká válečná náhrada. Rakousko se tak stalo na tři léta vazalem Napoleona. Skončila čtvrtá koaliční válka.

1810 Hrabě J. Buquoy zahájil v Červeném Hrádk…
Hrabě J. Buquoy zahájil v Červeném Hrádku u Jirkova pokusy s jednoduchým parním strojem vlastní konstrukce.

1.1810 Prezident dvorské komory a finanční mini…
Prezident dvorské komory a finanční ministr O’Donelly (vystřídal hraběte Zichyho) předložil plán na ozdravění státních financí. Státní dluh dosáhl výše 680 milionů zlatých s úrokovým ročním břemenem 40 milionů zlatých; přitom neustále klesal kurs tehdejších papírových peněz (bankocetlí), takže za 1240 zlatých papírových peněz dostávali lidé (koncem roku 1810) jen 100 zlatých kovové měny. O’Donelly navrhoval ponenáhlou deflaci bankocetlí a vydání nových papírových peněz (tzv. šajnů), jejichž emise měla být pod kontrolou zvláštního výboru složeného z příslušníků stavů a podnikatelů. Jeho plán císař odmítl akceptovat.

26.2.1810 Císařským patentem bylo právo vydávat pa…
Císařským patentem bylo právo vydávat papírové peníze převedeno na zvláštní úřad – C. k. spojenou deputaci, jejímž prezidentem byl hrabě R. Wrbna.

1811 V Brně vznikla první reálná škola, která…
V Brně vznikla první reálná škola, která byla zaměřena k výchově podnikatelů. Byla provedena nová sekularizace církevního majetku; stát, vyčerpaný napoleonskými válkami, nechal zabavit v kostelích zlaté a stříbrné předměty, jež byly přetaveny a jako válečná náhrada putovaly do Francie.

20.2.1811 Vydán finanční patent (zvaný též „Wallis…
Vydán finanční patent (zvaný též „Wallisův“), jímž měla být cena bankocetlí stanovena při výměně za měnu konvenční na pětinu nominální ceny; do 1. 2. 1812 se bankocetle (dosáhly výše 1060 milionů zlatých) měly stáhnout z oběhu a vyměnit za tzv. výměnné papíry (s pětinovou hodnotou).

15.3.1811 Vyhlášen státní bankrot (podle finančníh…
Vyhlášen státní bankrot (podle finančního dekretu z 20. 2. t. r.), kdy nominální hodnota bankocetlí (ale i kovových mincí) devalvovala na 1/5 své hodnoty; bankocetle byly vyměněny za nové oběživo, tzv. šajny (Einlösungscheine). V Rakousku tak až do roku 1858 obíhala dvojí měna – kromě stříbrné „konvenční měny“ existovala ještě papírová měna (zvaná „vídeňské číslo“ neboli šajny). Jejich vzájemný kurs byl 2 : 5. Stát se tak zbavil čtyř pětin svých dluhů tím, že je z 80 % přesunul na obyvatelstvo.

24.4.1811 Zahájena výuka na konzervatoři v Praze, …
Zahájena výuka na konzervatoři v Praze, nejstarším hudebním ústavě ve střední Evropě; prvním ředitelem se stal F. D. Weber.

1.6.1811 Vydán všeobecný občanský zákoník, který …
Vydán všeobecný občanský zákoník, který zaváděl v monarchii (mimo Uhry) jednotné občanské právo pro příslušníky všech stavů; vstoupil v platnost 1. 1. 1812. Zejména zdůrazňoval rovnost všech občanů před zákonem (pracovalo se na něm od roku 1753).

29.8.1811 V Brně byla prohlášena za veřejnou hospo…
V Brně byla prohlášena za veřejnou hospodářsko-vědeckou korporaci Moravsko-slezská společnost k povznesení orby, přírodovědy a vlastivědy, která slučovala obdobné moravské dosavadní přírodovědecké spolky a také Slezskou hospodářskou společnost (ustavenou 27. 4. 1771). Mezi moravskými přírodovědci vynikli F. I. K. Hallaschka, F. Diebl a K. E. Rincollini.

18121811 Státy a země habsburské říše začaly užív…
Státy a země habsburské říše začaly užívat oficiálního společného názvu – Rakouský císařský stát (Österreichischer Kaiserstaat).

14.3.1811 V Paříži byla podepsána spojenecká smlou…
V Paříži byla podepsána spojenecká smlouva mezi Rakouskem a Francií jako výsledek francouzsko-rakouského sbližování; velká zásluha připisována kancléři Metternichovi (v letech 1806-1809 rakouskému vyslanci v Paříži), který měl i zásluhu na sňatku Napoleona I. s dcerou Františka I. Marií Louisou (11. 3. 1810). Rakousko se zavázalo postavit pomocný sbor o síle 30 tisíc mužů, soustředěný v Haliči a vedený rakouskými generály (podléhal však Napoleonovu velení). Napoleon zato sliboval rozšířit rakouské území buď v Haliči, nebo v Ilyrii (případně ve Slezsku).

6.,7.1811 Napoleonovu půlmilionovou armádu (při je…
Napoleonovu půlmilionovou armádu (při jejím tažení do Ruska) doplnil 30 tisícový pomocný rakouský sbor v čele s knížetem Karlem Schwarzenberkem, který však do válečných akcí vůbec nezasáhl (existovala tajná dohoda s carem Alexandrem I.).

1.1813 Ve Wielbarku a v Zegrzi uzavřeno příměří…
Ve Wielbarku a v Zegrzi uzavřeno příměří mezi Rakouskem a Ruskem; Rakousko pod Metternichovým vedením zaujalo vyčkávací stanovisko a v dalších měsících využívalo své neutrality k zprostředkovatelské roli.

16.4.1813 Vydán nový finanční patent, který umožňo…
Vydán nový finanční patent, který umožňoval vydání tzv. anticipačních listů (anticipačních šajnů) ve výši 45 milionů zlatých; jednalo se o papírové peníze, které na rozdíl od předchozích bankocetlí vydávaných bez krytí v nepřiměřeném množství měly být přísně anticipovány (musely brát v úvahu státní příjmy).

10.-12.6.1813 V Opočně proběhlo jednání zástupců Rakou…
V Opočně proběhlo jednání zástupců Rakouska, Ruska a Pruska o návrzích mírových podmínek, které měly být předloženy Francii (mj. šlo o zrušení Varšavského knížectví a jeho rozdělení mezi Prusko, Rusko a Rakousko, o připojení Gdaňska s okolím k Prusku, o navrácení Ilyrie Rakousku a o obnovení nezávislosti hanzovních měst).

17.-18.6.1813 V Opočně se sešel rakouský kancléř C. W.…
V Opočně se sešel rakouský kancléř C. W. L. Metternich s ruským carem Alexandrem I. k jednání o návrhu mírových podmínek Francii; Rusko požadovalo další jejich rozšíření (o zrušení Rýnského spolku a o obnovení hranic Pruska před rokem 1805).

19.-20.6.1813 K dalšímu kolu jednání došlo v Ratibořic…
K dalšímu kolu jednání došlo v Ratibořicích mezi Metternichem a pruskou delegací.

26.-30.6.1813 Konalo se setkání rakouského kancléře C.…
Konalo se setkání rakouského kancléře C. W. L. Metternicha s francouzským císařem Napoleonem I. v Drážďanech; výsledkem bylo prodloužení příměří mezi válčícími stranami (Rusko, Prusko a Francie), uzavřené 4. 6. 1813, do 10. 8. t. r.

27.6.1813 Uzavřena tzv. reichenbašská konvence (ta…
Uzavřena tzv. reichenbašská konvence (tajná dohoda s Ruskem a Pruskem), v níž se Rakousko zavázalo, že nejpozději do 20. 7. 1813 vstoupí spolu s nimi do války s Francií, jestliže ta odmítne mírové podmínky.

4.7.1813 Na jednání v Ratibořicích přesvědčoval r…
Na jednání v Ratibořicích přesvědčoval rakouský kancléř Metternich zástupce Pruska a Ruska o prospěšnosti ve věci prodloužení příměří s Francií.

12.7.-10.8.1813 Za účasti zástupců válčících stran (Rusk…
Za účasti zástupců válčících stran (Ruska, Pruska a Francie), pozorovatelů (Anglie a Švédska) a zprostředkovatelského Rakouska proběhlo v Praze jednání o návrhu mírových podmínek (tzv. mírový kongres); žádná z válčících stran však neměla zájem na uzavření míru.

11.8.1813 Rakousko vypovědělo válku Francii. Sever…
Rakousko vypovědělo válku Francii. Severní Čechy se staly dějištěm počátečních přímých válečných akcí páté koaliční války (1813-1814, respektive 1815).

8.1813 Ruská a pruská armáda o síle zhruba 100 …
Ruská a pruská armáda o síle zhruba 100 tisíc mužů se přesunula ve třech proudech ze Slezska do severních a severovýchodních Čech; v oblasti Poohří se spojila s rakouskými vojsky. V severních Čechách byla také soustředěna tzv. Česká armáda pod vedením knížete Schwarzenberka a maršála V. Radeckého z Radče (240 tisíc mužů).

druhá8.1813 Císař Napoleon se rozhodl spojence rozdě…
Císař Napoleon se rozhodl spojence rozdělit a pronikl s částí svých vojsk (asi 30 tisíci muži) do severních Čech; obsadil Frýdlant, Rumburk, Varnsdorf, Českou Lípu a také Liberec (20. 8.). Po přesunu České armády k Drážďanům tam stáhl své vojenské síly i Napoleon. Ve dnech 26.-27. 8. zvítězili Francouzi nad spojeným rakousko-ruským vojskem (jemuž velel Schwarzenberk) u Drážďan a donutili jej k ústupu (ve třech proudech) přes rozmoklé průsmyky zpět do Čech.

29.-30.8.1813 Pronásledující francouzský armádní sbor …
Pronásledující francouzský armádní sbor generála Vandammeho byl zaskočen nedaleko Ústí nad Labem; u Chlumce a Přestanova (blízko Teplic) došlo k bitvě, v níž byli Francouzi obklíčeni a poraženi vojskem spojenců (za pomoci pruských jednotek generála Kleista). Iniciativa přešla na stranu protifrancouzské koalice.

9.9.1813 V Teplicích došlo k podpisu spojeneckých…
V Teplicích došlo k podpisu spojeneckých smluv Rakouska s Ruskem a Pruskem; Rakousko i Prusko se vzájemně zavázalo k obnovení územního status quo před rokem 1805. Dne 3. 10. bylo završeno začlenění Rakouska do protifrancouzské koalice uzavřením rakousko-anglické spojenecké smlouvy. Také Bavorsko se připojilo ke koalici (opustilo Rýnský spolek).

10.1813 Tzv. Česká armáda vstoupila na území Sas…
Tzv. Česká armáda vstoupila na území Saska a postupovala k Lipsku (tam směřovala i tzv. Slezská armáda, tj. pruská a ruská vojska, a Severní armáda – pruská, ruská a švédská vojska).

16.-19.10.1813 Na půl milionu vojáků se zapojilo do bit…
Na půl milionu vojáků se zapojilo do bitvy u Lipska („bitvy národů“); mohutné přesile koalice nedokázal Napoleon odolat, jeho armáda utrpěla těžkou porážku (ztráty činily 40 tisíc mrtvých a raněných a 20 tisíc zajatců). Na straně spojenců bylo 47 tisíc mrtvých a raněných. Autorem spojeneckých plánů této bitvy byl maršál J. J. Václav Radecký z Radče, nejvýznamnější český vojevůdce 19. století.

1814 Mlynář Jakub Kuchařka z Podedvorského Ml…
Mlynář Jakub Kuchařka z Podedvorského Mlýna na vlachobřezském panství sestrojil čističku na obilí. Parní stroj se v českých zemích poprvé uplatnil v průmyslové výrobě v soukenické továrně Ch. Wünsche v Brně.

1.3.1814 Čtyři vítězné evropské velmoci (Rusko, R…
Čtyři vítězné evropské velmoci (Rusko, Rakousko, Prusko a Anglie) vytvořily ve francouzském městě Chaumont-en-Bassigny nový mocensko-politický blok, který se stal rozhodujícím faktorem evropské politiky (zavázaly se bojovat s Napoleonem až do úplného konce). Přijatá smlouva obnovovala v Evropě předrevoluční stav.

1.5.1814 V Opavě bylo založeno Gymnazijní muzeum …
V Opavě bylo založeno Gymnazijní muzeum jako první veřejné muzeum v českých zemích; zakládací listinu obdrželo 6. 2. 1819, úředně schváleno bylo 18. 1. 1820. Stalo se předchůdcem Slezského muzea.

30.5.1814 Tzv. prvním pařížským mírem se ukončilo …
Tzv. prvním pařížským mírem se ukončilo dlouhé období válek protinapoleonské koalice s Francií; ta byla vrácena do hranic, jaké měla v roce 1792 (s drobnými územními zisky). Do Francie se vrátili vyhnaní Bourboni.

14.9.-9.6.1815 Za účasti řady evropských panovníků (mj.…
Za účasti řady evropských panovníků (mj. císaře rakouského, ruského cara, pruského krále) a diplomatů se konal vídeňský kongres k projednání celkového uspořádání Evropy po skončení napoleonských válek. Kongres se pokusil také stanovit obecné zásady pro udržení míru v Evropě a pro zachování monarchisticko-aristokratických forem vlády, ohrožených myšlenkami Francouzské revoluce. Závěrečné dokumenty, podepsané 8. a 9. 6. 1815, představovaly kompromisní řešení vzniklých sporů (mezi Ruskem a Pruskem na jedné a Rakouskem a Anglií na druhé straně – otázka polská a saská). Rakousko získalo Tyroly a Vorarlbersko, Salcbursko, Innskou čtvrť a polovinu Hausrucké čtvrti v Horních Rakousích, západní polovinu Korutan, Lombardii, Benátsko, Gorici a Gradišku, Kraňsko, Istrii, Dalmácii a východní část Haliče. Pod předsednictvím Rakouska se vytvořil 8. 6. 1815 tzv. Německý spolek, skládající se z 41 státečků a měst. Českých zemí se vídeňský kongres dotkl jen tím, že byly pojaty do tohoto Německého spolku.

1815 V habsburské říši byla zrušena cenzura
V habsburské říši byla zrušena cenzura; za čtyři roky byla opět obnovena. Při stavovské akademii v Olomouci byla zřízena stolice českého jazyka a literatury; obsazena byla až roku 1831 a jejím vedením byl pověřen A. Boček, pozdější moravský stavovský historiograf, který proslul svými falsy.

4.-6.1815 Tažení ruských vojsk českými zeměmi do z…
Tažení ruských vojsk českými zeměmi do západní Evropy; ve třech proudech přešlo územím severní Moravy, severních Čech a dále západními Čechami na 115 tisíc mužů, kteří se zúčastnili ve sjednocené armádě čtyř velmocí rozhodující vítězné bitvy s Napoleonem u vesničky Waterloo nedaleko Bruselu (18. 6. 1815).

24.9.1815 V Královské oboře (ve Stromovce) v Praze…
V Královské oboře (ve Stromovce) v Praze-Bubenči předvedl mechanik pražské polytechniky J. Božek svůj parní samohyb (jen jako atrakci). V téže době zkonstruoval podobné vozítko modelář na téže polytechnice F. Brunich.

20.11.1815 Uzavřen tzv. druhý pařížský mír, jenž za…
Uzavřen tzv. druhý pařížský mír, jenž zavazoval zúčastněné velmoci (Rakousko, Rusko, Prusko a Anglii) k ochraně Evropy před revolucí (i za pomoci vojenské intervence); v roce 1818 přistoupila i Francie. Pakt o tzv. Svaté alianci (z 26. 9. 1815) byl zpočátku pouze ideologickou proklamací (byl bez Anglie).

23.8.1816 Dekretem dvorské studijní komise se naři…
Dekretem dvorské studijní komise se nařizovalo, aby na gymnáziích v tzv. utrakvistických městech (kde žili společně Češi a Němci) se navrhovali za prefekty (ředitele) a profesory jen ti uchazeči, kteří znají češtinu; čeština se tam měla stát vyučovacím předmětem. Tento jazykový dekret byl sice uvítán českými vlastenci oslavnými ódami, avšak již nařízením z 16. 2. 1821 byla jeho platnost v podstatě anulována.

20.12.1816 Vyšlo doplňující nařízení k jazykovému d…
Vyšlo doplňující nařízení k jazykovému dekretu z 23. 8. t. r., podle něhož i bohoslovci měli mít možnost učit se českému jazyku, byl-li v místě k dispozici učitel češtiny. Rovněž se upozorňovalo, že u lékařů, kteří budou chtít působit v českých nebo česko-německých oblastech, se bude vyžadovat znalost češtiny. Podobný požadavek byl vznesen i na lékaře v nemocnicích a na profesory na lékařských klinikách. Skutečná praxe však byla jiná.

1817 Do čela policejního ministerstva ve Vídn…
Do čela policejního ministerstva ve Vídni byl postaven (až do 3. 1848) hrabě Josef Sedlnitzky (původem z rodu Sedlnických z Choltic), který zřídil rozsáhlou a hustou policejní síť v říši; školy, úřady, církev, vědecké a kulturní spolky byly podřízeny dohledu policie. V Praze založen podpůrný spolek tiskařů kartonu a vlněných látek – Staré pražské bratrstvo.

5.1817 Na Varnsdorfsku vypukly nepokoje domácíc…
Na Varnsdorfsku vypukly nepokoje domácích tkalců bavlny (tzv. bosácké hnutí) proti pašování látek ze Saska; k podobným nepokojům došlo ještě v roce 1823 a 1837.

1.6.1817 Mechanik pražské polytechniky Josef Bože…
Mechanik pražské polytechniky Josef Božek veřejně předvedl svou parní loď na Vltavě u Císařského mlýna v Bubenči. Loď byla dlouhá 13 metrů a široká skoro 3 metry; poháněna byla parou pomocí zalomeného hřídele na dvě lopatková kola.

29.7.1817 Z iniciativy Moravsko-slezské společnost…
Z iniciativy Moravsko-slezské společnosti k povznesení orby, přírodovědy a vlastivědy (ředitele hraběte H. F. Salma-Reifferscheidta) a také moravskoslezského guvernéra hraběte A. F. Mitrovského bylo v Brně založeno Moravské (Františkovo) muzeum; oznámeno vyhláškou ze dne 24. 3. 1818. Základem muzejních sbírek se staly dary – přírodniny, rukopisy, tisky, mince a další památky hmotné kultury.

16.9.1817 Ve věžní komoře děkanského kostela sv. J…
Ve věžní komoře děkanského kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem „nalezl“ básník a filolog V. Hanka domnělý zlomek rozsáhlé sbírky staročeských básní (nazvaný podle místa nálezu Rukopis královédvorský); na dvanácti pergamenových listech a dvou úzkých proužcích bylo zapsáno 6 epických básní, v nichž se líčily historické příběhy z nejstaršího období českých dějin, 2 skladby lyricko-epické a 6 lyrických básní. Rukopis byl kladen do let 1290-1310 (případně do doby ještě starší), v roce 1819 byl vydán tiskem a vzbudil obrovský ohlas v české společnosti (J. Dobrovský vyslovil pochybnosti); postupně byl přeložen do řady evropských jazyků.

23.12.1817 Vydán patent o zavedení nové berní soust…
Vydán patent o zavedení nové berní soustavy, jejímž základem měl být přesný soupis a trigonometrické vyměření veškeré půdy; vyměřovací komise současně stanovily bonitu a výnosnost každé parcely. Zdlouhavé práce na tzv. stabilním katastru trvaly až do roku 1861. Celkem bylo vyměřeno 12 696 katastrálních obcí, z nichž každá obdržela indikační skicu (katastrální mapu v měřítku 1 : 2880); dodnes slouží jako podklad pro katastrální kartografickou evidenci pozemků.

1.1.1818 V Radnicích u Rokycan byl založen místní…
V Radnicích u Rokycan byl založen místním farářem A. J. Puchmajerem první český čtenářský spolek; vlastní činnost zahájil 28. 9. t. r. Podle jeho vzoru bylo založeno do roku 1820 dalších sedm čtenářských spolků (Chlumec nad Cidlinou, Ústí nad Orlicí, Litomyšl, Úvaly, Prachatice, Spálené Poříčí, Nepomuk).

15.4.1818 Z iniciativy skupiny českých šlechticů (…
Z iniciativy skupiny českých šlechticů (hrabě F. A. Kolovrat–Libštejnský, hrabě Kašpar Šternberk, hrabě František Klebelsberg) bylo v Praze založeno Vlastenecké muzeum v Čechách formou provolání k „vlasteneckým přátelům věd“ (podepsal i nejvyšší purkrabí a prezident českého gubernia, hrabě F. A. Kolovrat). Po dvou letech (v červnu 1820) udělil císař souhlas k založení Muzea a po dalších dvou letech (v červnu 1822) byly schváleny stanovy Společnosti Vlasteneckého muzea v Čechách; jejím prvním prezidentem byl zvolen v prosinci 1822 hrabě Šternberk. Základem muzejních sbírek se staly dary (přírodniny, rukopisy, tisk, památky hmotné kultury aj.). Ústav byl zpočátku jazykově německý, aristokraticky (stavovsky) zaměřený a neměl být bezprostředně spojován s českým národním hnutím.

25.4.1818 V Krameriusových novinách vyšel článek J…
V Krameriusových novinách vyšel článek J. Jungmanna, jenž vyslovil nesouhlas se stavovským pojetím Vlasteneckého muzea a požadoval nové muzeum jako národně českou instituci jako středisko české vědecké a kulturní práce.

11.1818 Nejvyšší český purkrabí hrabě F. A. Kolo…
Nejvyšší český purkrabí hrabě F. A. Kolovrat anonymně obdržel tajemnou zásilku, v níž byly 4 pergamenové listy se starobylým českým textem; mělo jít o zlomek vůbec nejstarší staročeské literární památky, hlásící se do 9. století. Jeden takový zlomek naznačoval, že jde o skladbu popisující jednání starého českého sněmu, druhý (obsáhlejší) líčil známou pověst o Libušině soudu nad Chrudošem a Šťáhlavem. Teprve roku 1859 se zjistilo, že rukopis byl nalezen v knížecím zámku v Zelené Hoře na Plzeňsku (odtud Rukopis zelenohorský). První pochybnosti o pravosti obou Rukopisů se objevily brzy po jejich „objevení“ (zejména ostře vystoupil J. Dobrovský). Přesto romantičtí vlastenci Rukopis zelenohorský vydali doma i v zahraničí. Za původce obou Rukopisů bývá označován V. Hanka (a také J. Linda).

1819 V Praze byl založen Pinkasův buršenšaft
V Praze byl založen Pinkasův buršenšaft; mladý právník A. M. Pinkas poznal za svých studií v Německu pokrokové studentské spolky a spolu s mladým hrabětem Colloredem se pokusili uspořádat oslavu na počest atentátu na známého dramatika A. von Kotzebue (1819), který psal proti radikálům. Policie tomu však zabránila a oba zatkla. V roce 1820 byla činnost buršenšaftu potlačena.

8.2.1819 Zavedeno berní provizorium
Zavedeno berní provizorium; základem pozemkové daně byly výpočty josefínského katastru, avšak hrubý výnos pozemků byl převeden na čistý výnos. Berní provizorium odstraňovalo rozdíl ve zdanění poddanské a panské půdy; začalo platit od 1. 11. 1820. Berním provizoriem zůstaly nedotknuty další daně (nápojová, třídní a osobní, dědická, výdělková, příspěvky na rozličné fondy).

23.3.1819 V Brně došlo k nejstaršímu známému pokus…
V Brně došlo k nejstaršímu známému pokusu o rozbíjení strojů v našich zemích; v soukenické továrně bratří Delhaesů na Křídlovické ulici se postřihovačští dělníci rozhodli rozbít nově instalovaný stroj. „Akce“ byla prozrazena policii a shromáždění dělníci byli rozehnáni jezdeckým oddílem; 23 dělníků bylo odsouzeno k tělesným trestům.

10.7.1819 Vydán nový učební plán pro gymnázia, kte…
Vydán nový učební plán pro gymnázia, který zavedl šestitřídní gymnázia se čtyřmi nižšími třídami (gramatikální třídy) a dvěma vyššími třídami (humanitní třídy); dosud existovala pětitřídní gymnázia, jen gymnázia v sídlech lyceí nebo univerzit měla šest tříd (tzv. akademická gymnázia).

6.-31.8.1819 V Karlových Varech proběhla konference s…
V Karlových Varech proběhla konference svolaná C. W. L. Metternichem za účasti ministrů devíti německých států (její závěry schválil 20. 9. t. r. spolkový sněm ve Frankfurtu nad Mohanem). Záminkou k přijetí výjimečných zákonů (tzv. karlovarského usnesení) byl atentát na populárního spisovatele A. von Kotzebue; zákony směřovaly k potlačení ústavního zřízení, svobody tisku, spolků a univerzit (tam byli dosazeni vládní zmocněnci). Byla zavedena cenzura, zakázáno vydávat politické spisy a v Mohuči byla zřízena ústřední vyšetřovací komise. Zákony se staly oporou metternichovského absolutismu (ještě zpřísněny v roce 1824) a platily až do roku 1848.

24.12.1819 Císařským rozhodnutím byl zbaven profesu…
Císařským rozhodnutím byl zbaven profesury náboženské nauky na filozofické fakultě pražské univerzity filozof a matematik Bernard Bolzano; již v roce 1817 bylo s ním zahájeno vyšetřování pro jeho svobodomyslná a humanitními myšlenkami naplněná kázání, jež nacházela velký ohlas u vysokoškoláků. Bolzano proslul také svou ideou o podstatě zemského vlastenectví, kdy ve snaze zabránit vznikajícímu česko-německému antagonismu formuloval teorii jednotného politického národa, skládajícího se z větve české a německé (blíže v úvaze O poměru obou národností v Čechách, 1816). S Bolzanem byli pronásledováni i jeho přívrženci, zejména v Litoměřicích (V. Zahradník, M. Fesl, J. F. Hurdálek).

23.10.-24.12.18201819 Jednal tzv. opavský kongres zástupců pět…
Jednal tzv. opavský kongres zástupců pěti evropských velmocí (Rakouska, Pruska, Ruska, Anglie a Francie) o vojenském zákroku proti revoluci v Neapolsku; 19. 11. přijal předběžný protokol (podepsaly pouze Rakousko, Prusko a Rusko) opravňující právo velmocí na intervenci proti revoluci v kterékoliv zemi. Jednání pokračovalo v Lublani (11. 1.-26. 2. 1821).

kolem1820 Začíná se prosazovat (zejména v městském…
Začíná se prosazovat (zejména v městském prostředí) pozdně klasicistní směr biedermeier, projevující se v bytové kultuře (interiéry bytů, tapety, odívání), v malbě (idylické žánry, krajinky, veduty) a i v porcelánu a sklu.

1821 Císařským nařízením byla zastavena jakák…
Císařským nařízením byla zastavena jakákoliv přeměna robot v peněžní platy i na státních statcích. V železárnách V. Tlacha a V. Keila v Ondřejovicích u Zlatých Hor byla zřízena první válcovna v českých zemích; další válcovny vznikaly v Blansku (1823), Tihavě u Hořovic (1823, 1830), ve Vítkovicích (1831) aj. Na panství hraběte Kašpara Šternberka v Darové u Rokycan byla poprvé v Rakousku uskutečněna tavba koksem ve „vysoké peci“; dosud se užívalo dřevěného uhlí a tavilo se přímo v milíři. Experiment lze označit za počátek moderní metalurgie. Ve Šlapanicích u Brna byla uvedena do provozu první významná strojírna v českých zemích – firma Schöll a Luz; v letech 1836-1838 byla přenesena do Brna, nástupcem byla První brněnská strojírna.

2.1821 Podařilo se založit první česky psaný vě…
Podařilo se založit první česky psaný vědecký časopis Krok; v Praze ho vydával profesor univerzity J. S. Presl. Jeho I. díl vyšel ve čtyřech sešitech v letech 1821-1823, II. díl v letech 1824-1831, III. díl 1833-1836 a IV. díl 1837-1840; byly zde uveřejňovány příspěvky z různých oborů společenských i přírodních věd.

3.-5.1821 Protirobotní vzpoura na jihozápadní Mora…
Protirobotní vzpoura na jihozápadní Moravě zasáhla Znojemsko (středisko vesnice Rudlice) a Náměšťsko s cílem přestat robotovat (nepřesný výklad berního provizoria z 8. 2. 1819). Vzpoura zasáhla počátkem 4. 36 panství (i na Brněnsku a Jihlavsku). Do oblasti nepokojů bylo vysláno vojsko, jež hromadným zatýkáním a tělesnými tresty „revoltu“ potlačilo.

1822 Vznikla Pražská společnost pro plavbu pa…
Vznikla Pražská společnost pro plavbu parní a plachetní.

1823 Nejrychlejším dopravním prostředkem spoj…
Nejrychlejším dopravním prostředkem spojujícím Vídeň s Prahou se staly kočárové poštovní expresy (Eilpostwagen); mohly přepravit 8 cestujících, trať urazily za 23 hodin.

1824 Jan Kollár, slovenský básník a národní b…
Jan Kollár, slovenský básník a národní buditel, který se hlásil k československé vzájemnosti (sám psal výlučně česky), zveřejnil první verzi své proslulé Slávy dcery, v níž propagoval nejen myšlenky slovanské vzájemnosti (panslavismus), ale i obecně humanistické poselství. Konečná podoba díla byla zveřejněna roku 1832 a zahrnovala na 615 znělek. Nejčastěji bývají citovány jeho verše: Sám svobody, kdo hoden / svobodu zná vážit každou / kdo do pout otroka jímá, / sám je otrok.

6.5.1824 Zahájena pravidelná česká divadelní před…
Zahájena pravidelná česká divadelní představení v pražském Stavovském divadle; staral se o ně dramatik J. N. Štěpánek, jenž byl v letech 1824-1834 jedním ze tří spoluředitelů a spolunájemců divadla. Česky se hrálo jen od podzimu do jara, a to pouhé dvě hodiny v neděli a ve svátek (od 16 do 18 hodin). Soubor divadla byl převážně německý, pro česká představení se doplňoval ochotníky; hrály se ponejvíce překlady cizích veseloher a frašek, z původních her díla Štěpánka a Klicpery.

1824-1827 Bratranci Veverkové
Bratranci Veverkové – rolník František a kovář Václav – z Rybitví u Pardubic zkonstruovali a vyzkoušeli ruchadlo: typ moderního pluhu, který půdu nejen kypřil, ale už i obracel. Ruchadlo bylo vyrobeno převážně ze dřeva a mělo značné konstrukční vady (ve srovnáni s americkými a anglickými železnými pluhy); továrně se vyrábělo od roku 1849.

1824-1832 Z iniciativy profesora pražské polytechn…
Z iniciativy profesora pražské polytechniky F. J. Gerstnera a pod vedením jeho syna F. A. Gerstnera byla budována první delší koněspřežní železnice na evropském kontinentě z Českých Budějovic do Lince. Pravidelná nákladní doprava (zejména soli) začala 1. 8. 1832; používala se však také k osobní dopravě.

12.2.1825 V Praze založena Česká spořitelna jako p…
V Praze založena Česká spořitelna jako první spořitelna v českých zemích (první rakouská spořitelna vznikla v roce 1819 ve Vídni); kapitálem i vlastnictvím (šlo vesměs o příslušníky šlechty a pražské velkoobchodníky) a také „managementem“ šlo fakticky o německý peněžní ústav. První vklady byly přijaty 14. 2. t. r.

1825-1836 Začala výstavba druhé české koňské dráhy…
Začala výstavba druhé české koňské dráhy Praha-Lány (původně mělo jít o trať Praha-Plzeň); z finančních důvodů byla výstavba v roce 1833 přerušena a nedostavěná dráha byla 20. 11. 1834 prodána knížeti K. E. z Fürstenberka. Pražský dřevař A. Schimann si ji v letech 1835-1839 pronajal k dopravě dřeva z křivoklátských lesů.

1826 Hrabě F. A. Kolovrat-Libštejnský byl pov…
Hrabě F. A. Kolovrat-Libštejnský byl povolán z nejvyšší správní funkce v Čechách na místo státního a konferenčního ministra (svěřeno řízení vnitřní politiky, zvláště pak státních financí); stal se partnerem a současně i „soupeřem“ kancléře Metternicha. Liberecký „gründer“ J. Liebieg si zřídil v Liberci první dílnu, kde začal s 10-12 tkalcovskými stavy vyrábět vlněné látky. Vyšla Domácí kuchařka M. D. Rettigové, významné české buditelky a vlastenky, která vedle literární činnosti proslula také tím, že se první začala vážně zabývat otázkou postavení žen ve společnosti.

2.1826 Chrudimský rodák Josef Ressel, v té době…
Chrudimský rodák Josef Ressel, v té době lesmistr v Terstu, zde provedl úspěšné pokusy s Archimedovým lodním šroubem; Resselova priorita tkvěla ve správném umístění vrtule na lodi (měla sloužit k pohonu parníku La Civetta), kde šroub měl nikoliv tlačnou, ale tažnou funkci a byl umístěn ještě na přídi.

2.2.1826 V pražském Stavovském divadle se konala …
V pražském Stavovském divadle se konala premiéra první české původní opery Dráteník; zkomponoval ji pětadvacetiletý kapelník divadla F. Škroup na libreto básníka J. K. Chmelenského.

1827 F. Palacký byl stavovským zemským výbore…
F. Palacký byl stavovským zemským výborem pověřen prací na dějinách Čech; k sepisování svého životního díla přistoupil v roce 1832.

1.1827 Prvním krokem v postupném počešťování Vl…
Prvním krokem v postupném počešťování Vlasteneckého muzea v Praze bylo založení Časopisu Společnosti Vlasteneckého muzeum v Čechách (od roku 1831 Časopis Českého muzeum), jehož prvním redaktorem byl F. Palacký (do 12. 3. 1838). Časopis vycházel pravidelně 1x za čtvrtletí a převažovala v něm společenskovědní tematika; uveřejňoval však i básně, překlady a recenze. Zpočátku vycházel v nízkém nákladu (v roce 1832 to bylo 500 výtisků), koncem 30. let bylo vydáváno již 1000 exemplářů. Vedle českého muzejníka vycházel i německý Muzejní měsíčník (později čtvrtletník a od roku 1830 ročenka), který však přes výbornou odbornou úroveň měl malý počet odběratelů, a tak koncem roku 1831 přestal vycházet.

11.3.1827 Lyceum v Olomouci obdrželo opět statut u…
Lyceum v Olomouci obdrželo opět statut univerzity; škola dostala název Františkova univerzita (Universitas Franciscea) a měla tři fakulty: filozofickou, právnickou, teologickou a medicínsko-chirurgické učení (to bylo 13. 8. 1848 vyčleněno z univerzity a přeměněno na samostatný medicínsko-chirurgický ústav).

20.10.1827 Císař František I. schválil stanovy Česk…
Císař František I. schválil stanovy České vzájemné pojišťovny; o její založení se zasloužili hrabě F. J. z Wrtby a hrabě J. M. Thun. Vlastní činnost zahájila pojišťovna 1. 10. 1828. Vedle toho byla založena Moravskoslezská vzájemná pojišťovna, která začala fungovat od 1. 6. 1830.

1.8.-2.9.1828 V Praze se konala výstava českých průmys…
V Praze se konala výstava českých průmyslových výrobků; předseda výstavní komise J. Dietrichštejn současně navrhl založení stálé instituce pro podporu průmyslu (pozdější Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách).

9.12.1828 Olomoucký arcibiskup, arcivévoda Rudolf,…
Olomoucký arcibiskup, arcivévoda Rudolf, založil Vítkovické železárny (zpočátku zvané Rudolfova huť), jediný železářský závod u nás, který respektoval nové technologie. V roce 1835 přešly do nájmu vídeňského bankéře J. H. Geymüllera, jenž svoji smlouvu postoupil nájemní společnosti pod názvem Vítkovické těžířstvo; členem společnosti byl i S. M. Rothschild, který si v ní zajistil rozhodující kapitálový podíl (v roce 1843 koupil celý podnik).

1829 Novou etapu rozvoje řepného cukrovarnict…
Novou etapu rozvoje řepného cukrovarnictví založil chemik a lékárník F. Grebner na panství barona K. Dallberga, kde v Kostelním Vydří u Dačic uvedl do provozu moderní cukrovar. Podle Grebnerova vzoru byly zřizovány další cukrovary (v Chocomysli u Domažlic, v Dobrovici u Mladé Boleslavi, v Malé Chuchli u Prahy). V cukrovaru v Dačicích (1830) v roce 1843 vyrobili první kostku cukru na světě. Nový rozmach cukrovarnictví souvisí s rozhodnutím císaře (1831), kterým byla výroba cukru na 10 let osvobozena od daní (do roku 1840 pracovalo v českých zemích už 64 cukrovarů). Dvorský dekret ukládal poddaným, že podle výše kontribuce musí konat potažní i ruční roboty také při stavbách a rekonstrukcích silnic (zejména při dopravě stavebního materiálu); kromě toho byli poddaní povinni zdarma pracovat na stavbách kostelů, škol apod.

1.6.-16.7.1829 V Ledeburském paláci v Praze proběhla vý…
V Ledeburském paláci v Praze proběhla výstava českých průmyslových výrobků; poprvé zde byly udělovány zlaté, stříbrné a bronzové medaile. Obdobné výstavy se konaly v Praze ve dnech 22. 6.-31. 7. 1831 a 1.-30. 9. 1836.

4.10.1829 F. Palacký požádal o úřední souhlas k př…
F. Palacký požádal o úřední souhlas k přípravě českého encyklopedického slovníku; přípravou byl pověřen tříčlenný redakční kolektiv: J. Jungmann, J. S. Presl a F. Palacký. Tento úkol byl však nad síly a možnosti tehdejší české vědy a vedl jen k založení Sboru pro vědecké vzdělávání řeči a literatury české na půdě Vlasteneckého muzea.

1830 V Rudolfově huti ve Vítkovicích byla zří…
V Rudolfově huti ve Vítkovicích byla zřízena první pudlovna v Rakousku; další pudlovny vznikaly v Sobotíně u Šumperka (1838), v Josefově Huti u Plané (1840) a v Liticově u Karlových Varů (1840). Na schwarzenberském statku Bzí v jižních Čechách byly prováděny pokusy s hnojením kostní moučkou. F. Palacký vydal v Praze první velkou historickou práci Würdigung der alten böhmischen Geschichstschreiber (Ocenění starých českých dějepisců), v níž kriticky zhodnotil vyprávěcí prameny k starším českým dějinám; dílo mu napomohlo k přijetí za člena Královské české společnosti nauk.

10.1830 Na Těšínsku propukly hladové bouře.…
Na Těšínsku propukly hladové bouře.

1.1.1831 Z iniciativy Sboru pro vědecké vzděláván…
Z iniciativy Sboru pro vědecké vzdělávání řeči a literatury české vyšlo v muzejním časopise provolání Vlastencům národní literatury naší milovným (podepsali jej mj. i J. Jungmann, F. Palacký, J. S. Presl a kníže R. Kinský), které vyzývalo k založení zvláštního peněžního fondu nazvaného Matice česká (název byl ohlasem jména nedlouho předtím založené srbské vydavatelské organizace), jenž by sloužil k „vydávání dobrých českých knih, buďto vůbec prospěšných, buď i vědeckých, aneb krasořečených“. Přispěvatelé (složili alespoň 50 zlatých, buď najednou, nebo ve splátkách) se stali tzv. zakladateli tohoto českého muzejního nakladatelství s nárokem na 1 výtisk každé knihy, kterou Matice česká vydá; v prvním roce měla pouze 32 zakládajících členů, avšak v roce 1847 již 2329. V Matici vyšel například Jungmannův Slovník česko-německý (1836-1839), Šafaříkovy Slovanské starožitnosti (1836-1837) a Palackého Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě (1848-1876). Matice česká působila do roku 1949.

9.-10.1832 České země zasaženy asijskou cholerovou …
České země zasaženy asijskou cholerovou epidemií, která postupovala z východní Evropy; nejdříve se objevila na Moravě (20. 9. vypukla na Brněnsku) a ve Slezsku, kde onemocnělo na 65 tisíc osob, z nichž třetina zemřela. V říjnu se dostala do východních Čech a v polovině 11. 1831 do Prahy. Cholera si vyžádala v českých zemích přes 50 tisíc obětí; k menší epidemické vlně došlo i v letech 1836-1837.

1831-1834 Cukrovarnický podnikatel K. Weinrich a c…
Cukrovarnický podnikatel K. Weinrich a chemik F. Kodweiss vypracovali nový způsob čištění řepné šťávy zvaný česká práce; podstatou nové technologie bylo čeření vylisované řepné šťávy kyselinou sírovou v poměru 3 : 1000 a přidání vápenné kaše (v poměru 25 dílů kaše na 1000 dílů šťávy). Česká práce se postupně užívala ve většině domácích, ale i v zahraničních cukrovarech.

1832 Novoborský rafinér skla F. Egermann zača…
Novoborský rafinér skla F. Egermann začal používat červenou lazuru – novou techniku barvení skla (žlutou lazuru používal již od roku 1818).

10.4.1832 Sbor pro vědecké vzdělávání řeči a liter…
Sbor pro vědecké vzdělávání řeči a literatury české předložil nejvyššímu purkrabímu hraběti K. Chotkovi Pamětní spis o nynějším stavu vyučování v českém jazyku na učilištích v Čechách, v němž požadoval rozšíření výuky v češtině (spis sepsal pražský arcibiskupský tajemník K. A. Vinařický a J. Jungmann).

1833 V Císařském mlýně v Bubenči byla zřízena…
V Císařském mlýně v Bubenči byla zřízena bratry Antonínem a Wenzelem Schallowtzem první strojní papírna v českých zemích; podobné papírny vznikaly v Hostinném (1835), ve Vraném nad Vltavou (1837), v Březinách u Děčína (1838), v Horní Kamenici u České Kamenice (1840) aj.

1.3.1833 Z iniciativy hraběte K. Chotka došlo v P…
Z iniciativy hraběte K. Chotka došlo v Praze k založení Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách, která si kladla za cíl podporovat nové formy podnikání pomocí vydávání knih a časopisů, pořádáním přednášek a výstav, organizováním nedělních kursů pro učně a tovaryše. Původně měla Jednota výrazně aristokratický ráz (prvním generálním ředitelem byl zvolen hrabě J. Dietrichštejn), ten byl opuštěn po roce 1842.

10.-19.9.1833 V Mnichově Hradišti proběhla schůzka rak…
V Mnichově Hradišti proběhla schůzka rakouského císaře Františka I., ruského cara Mikuláše I. a pruského korunního prince (pozdějšího krále) Bedřicha Viléma; výsledkem jednání byla rakousko-ruská smlouva (9. 9. t. r.) o vzájemné garanci držav v rozděleném Polsku a o společném postupu proti polskému národně revolučnímu hnutí (potvrdil pozdější vojenský zásah proti povstání v Krakově v roce 1846). Rovněž se oba státy zavázaly zachovávat status quo v Turecku (smlouva z 18. 9. t. r.). O měsíc později (16. 10.) byla podepsána v Berlíně rakousko-pruská smlouva.

1834 V Liberci byl založen podpůrný spolek ti…
V Liberci byl založen podpůrný spolek tiskařů kartounu a vlněných látek – Spolek tiskařů a vzorkařů, který navazoval na zkušenosti tovaryšských bratrstev. V Novém Světě u Jablonce nad Nisou byla zřízena při strojní přádelně bavlny J. Herziga první mechanická tkalcovna bavlny v českých zemích.

2.1.1834 V Praze a Hradci Králové vyšlo 1. číslo …
V Praze a Hradci Králové vyšlo 1. číslo Kwětů českých (od 1. 1. 1835 Kwěty) za redakce J. K. Tyla; nakladatelem byl J. H. Pospíšil (původně se časopis nazýval Jindy a nyní).

27.7.1834 J. K. Tyl se skupinou svých přátel
J. K. Tyl se skupinou svých přátel – ochotníků (K. Sabina, J. Malý, K. H. Mácha, K. V. Zap, J. Kaška, F. Hajniš a další) uspořádal v malém soukromém Kajetánském divadle (umístěném v bývalém refektáři kajetánů na Malé Straně v Praze) divadelní představení (jen pro zvané hosty, k nimž mj. patřili J. Jungmann, F. Palacký, F. L. Čelakovský, V. Hanka). V únoru následujícího roku začali hrát ochotníci pod Tylovým vedením i pro veřejnost. Hrálo se tu do 11. 6. 1837.

8.1834 F. C. Kampelík (po tajné schůzce s polsk…
F. C. Kampelík (po tajné schůzce s polským revolucionářem L. Lukaszewiczem v Brně) se pokusil založit tajnou karbonářskou organizaci, která měla usnadňovat přechody polských disidentů naším územím.

21.12.1834 Ve Stavovském divadle v Praze byla uvede…
Ve Stavovském divadle v Praze byla uvedena premiéra Tylovy „první národní frašky se zpěvem“ Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka; poprvé v ní zazněla lyrická píseň slepého houslisty Mareše v podání operního pěvce K. Strakatého Kde domov můj, jejíž nápěv složil F. Škroup. V témže roce se objevila „slovanská marseillaisa“ Hej, Slované, jejíž původní text složil S. Tomášik na oblíbený a rozšířený tehdy nápěv polské revoluční písně.

1835 J. Faltis založil v Mladých Bukách u Tru…
J. Faltis založil v Mladých Bukách u Trutnova první mechanickou přádelnu lnu v českých zemích; do roku 1842 vznikly ještě další tři (Skruhrov, Český Krumlov a Šumperk).

12.2.1835 Kníže F. Oettingen-Wallerstein zřídil ve…
Kníže F. Oettingen-Wallerstein zřídil ve Zbraslavi první nedělní řemeslnickou školu v Čechách; stejné školy byly v následujících letech otevřeny v Krásné Lípě (1836), Křivoklátě (1837), Praze (1837), Blatné, Litoměřicích, Českých Budějovicích, Plzni a Litomyšli (1839).

2.3.1835 Po 43 letech vlády zemřel sedmašedesátil…
Po 43 letech vlády zemřel sedmašedesátiletý císař František I.; na trůn nastoupil jeho dvaačtyřicetiletý slabomyslný, epilepsií postižený syn FERDINAND I. [1835-1848], jako rakouský císař toho jména I. (zvaný též Dobrotivý); ve skutečnosti za něj vládla státní konference, jejímiž členy byli arcivévoda Ludvík (jeho strýc), kancléř C. W. L. Metternich a F. A. Kolovrat (dva velcí rivalové).

1835-1839 V pěti objemných svazcích vyšel v Praze …
V pěti objemných svazcích vyšel v Praze Jungmannův Slovník česko-německý, největší dílo české obrozenecké jazykovědy, v němž (za pomoci spolupracovníků) bylo soustředěno kolem 120 tisíc hesel s objasněním jejich významu a způsobu užití.

1836 Podnikatel E. Leitenberger vynalezl v Zá…
Podnikatel E. Leitenberger vynalezl v Zákupech formovaný tiskařský stroj zvaný leitenbergina (podobný stroji zvanému perotina, který vynalezl v roce 1833 francouzský inženýr Perrot v Rouenu).

4.3.1836 Vláda udělila vídeňskému bankovnímu domu…
Vláda udělila vídeňskému bankovnímu domu Rotschildů koncesi na stavbu první parní železnice z Vídně do solných dolů v Haliči s odbočkami do Brna, Olomouce a Opavy.

23.4.1836 V Praze vyšla lyrickoepická báseň Máj K.…
V Praze vyšla lyrickoepická báseň Máj K. H. Máchy, jež položila základy moderní české poezie.

7.9.1836 Ve Svatovítské katedrále v Praze se kona…
Ve Svatovítské katedrále v Praze se konala korunovace nového císaře Ferdinanda V. (I.) na českého krále, doprovázená plesy, divadelními představeními, ohňostrojem a dalšími atrakcemi; byla to poslední česká královská korunovace. O tři dny později byla korunována císařova manželka Marie Anna Savojská na českou královnu (také poslední).

podzimu1836 V Rudolfově huti ve Vítkovicích byla zap…
V Rudolfově huti ve Vítkovicích byla zapálena první koksová vysoká pec v Rakousku; o necelé dva roky později tam byla dána do provozu druhá vysoká pec.

11.1836 V Praze vyšel I. díl německé verze život…
V Praze vyšel I. díl německé verze životního díla F. Palackého Geschichte von Böhmen (Dějiny Čech); II. díl vyšel ve dvou částech (v letech 1839, 1842).

zima1836 Zahájena stavba Severní dráhy Ferdinando…
Zahájena stavba Severní dráhy Ferdinandovy (Vídeň-Bohumín); vlastní práce započaty v dubnu 1837.

1837
Dvorský dekret ukládal továrníkům, aby v případě úrazu či nemoci hradili dělníkovi pobyt v nemocnici po dobu nejdéle 4 týdnů; šlo o první náznak nemocenského pojištění dělníků.
Založena sklárna J. Kavaliera v Sázavě, která se jako první na světě výhradně specializovala na technické sklo.

19. září
Na sjezdu německých přírodovědců a lékařů v Praze vyslovil J. E. Purkyně svou buněčnou teorii stavby živočišných těl.
1839
1.-2. prosince
V Horní Rokytnici v Krkonoších se živelně vzbouřilo na 400 domácích tkalců bavlny a rozbilo místnímu podnikateli J. Grossmannovi nově instalovaný stroj na vodní pohon.
Vydán přísně ochranářský celní tarif, který podporoval aktivity poměrně úzké skupiny podnikatelů (zakazoval dovoz 63 druhů zboží a měl 654 položek).

1840
Český stavovský historiograf (od 24. listopadu 1838) F. Palacký vydal v Praze I. díl pramenné edice Archiv český čili Staré písemné památky české i moravské; do roku 1944 bylo vydáno celkem 37 dílů v 38 svazcích.

5. února
V konviktském sále na Starém Městě v Praze se konal první veřejný český ples; myšlenka vzešla z řad mladých českých měšťanů, jeho organizátorem byl J. K. Tyl se svými přáteli (J. B. Pichl, V. B. Nebeský, K. Sabina). Druhý ples se pořádal 3. února 1841 na Barvířském ostrově (dnešním Slovanském ostrově) za účasti dva a půl tisíce lidí; největší účast (3 tisíce lidí) byla na třetím českém bále v roce 1842 v Stögrově redutním sále v Růžové ulici. České plesy probíhaly i v dalších letech, ale jejich význam se zvolna ztrácel. Postupně pronikaly plesy i do jiných měst (Kutná Hora, Mladá Boleslav, Čáslav, Domažlice, Jindřichův Hradec, Benešov, Jičín, Slaný, Plzeň aj.).

1841
1. května
V Praze-Karlíně byl spuštěn na Vltavu první český kolesový parník Bohemia, postavený podnikatelem V. Lannou za pomoci anglických lodních stavitelů J. Andrewse a J. J. Rustona; první plavbu podnikl parník 23. května 1841 z Karlína do Obříství u Neratovic a odtud dále do Drážďan. Parník měl sloužit osobní dopravě mezi Prahou (Obříství) a Drážďany, jezdil však jen do Děčína.

1841-1871
Stavitel F. Beer prováděl přestavbu zámku na Hluboké v duchu novogotické romantiky (podobně jako hradu Rožmberk, Bor u Tachova a zámku Sychrov). Na Moravě je nejznámější Wingelmüllerova přestavba zámku v Lednici (v letech 1846-1858).

1842
V Plzni byl založen první, moderně zařízený (měšťanský) pivovar; zahájil výrobu 5. října.
Bylo zřízeno generální ředitelství státních drah; tím stát převzal garanci za výstavbu železnic. Dosud byla provozována jednotlivci, respektive akciovými společnostmi.

11. dubna
Stavovská opozice na českém zemském sněmu v Praze vznesla požadavek na větší pravomoci zemského sněmu, a to alespoň v rozsahu stanoveném v Obnoveném zřízení zemském (1627); myšlenka na rozšíření sněmu o zástupce měšťanstva zůstala osamocená a neprosadila se.
18. května
Na mimořádném valném shromáždění v Praze byly přijaty nové stanovy Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách (císařem schválené 23. září 1843); ty umožňovaly od 1. ledna 1844 změnit dosavadní aristokratický ráz Jednoty a „otevřít“ se příslušníkům české inteligence i českým a německým podnikatelským kruhům. Postupně se ve vedení Jednoty prosazovala česká liberální inteligence (A. P. Trojan, F. L. Rieger, J. Perner, F. A. Brauner, K. Havlíček Borovský), zejména v její 3. sekci (pro průmyslovou osvětu). Jednota se tak stávala střediskem českého veřejného života v předbřeznové době.

11. června
Vyšel dvorský dekret, který povoloval zaměstnávat děti (s povolením obecního představenstva) až od 9 let (za předpokladu, že navštěvovaly alespoň tři roky školu) a od 12 let (pokud školu vůbec nenavštěvovaly). Pracovní doba pro děti do 12 let byla stanovena na 10 hodin a na 12 hodin pro děti od 12 do 16 let. Přestoupení těchto předpisů se trestalo peněžitou pokutou.

1842-1845
Od počátku dubna 1842 byly zahájeny přípravné práce na stavbě Severní státní dráhy Olomouc-Praha; k slavnostnímu otevření došlo 20. srpna 1845, kdy na nové nádraží Praha-střed přijel první vlak, tažený lokomotivou Bohemia. Pravidelná osobní doprava byla zahájena 1. září t. r., nákladní od 1. prosince t. r. Severní dráha navazovala v Olomouci na odbočku Severní dráhy Ferdinandovy, čímž Praha byla spojena s Vídní. Hned se začalo se stavbou dráhy na sever – do Drážďan.

1843
Na žádost moravského zemského sněmu z roku 1837 povolila císařská kancelář přeložení stavovské akademie z Olomouce do Brna a zřízení technického ústavu v Brně, který by byl napojen na Františkovo muzeum; stavovská akademie zahájila činnost v roce 1846, ke zřízení technického ústavu zatím nedošlo.
Právník F. A. Brauner, působící jako vrchní úředník na vlašimském panství, vypracoval pamětní spis o robotní otázce, který předložil svému zaměstnavateli, knížeti K. Auerspergovi. Jeho reformní návrhy byly odmítnuty. Šlo o jediný předbřeznový konkrétní postoj českých národních liberálů k poddanské otázce.

24. května-polovina června
V Brně propukly nepokoje mezi nezaměstnanými vlnařskými dělníky; byly namířeny proti domácím tkalcům vlny z okolních vesnic (z Blanenska a Vyškovska), kteří přicházeli do Brna odvést svou zpracovanou přízi. Brněnští nezaměstnaní dělníci (bez práce jich bylo zhruba 5600) v nich viděli konkurenci, a proto je přepadali a zabavovali jim surovinu. K uklidnění situace došlo po obnovení práce v soukenických podnicích.

1844
28. února-2. března
Na Tanvaldsku vypukly nepokoje domácích tkalců vlny; příčinou byly nově zavedené pokuty za údajné zpronevěry příze.
17.-24. června
Bouře tiskařů kartounu v Praze vyvolané sporem o mzdy, kdy za obtížnější práci se platilo stejně jako za práci snadnější. Primát v tom měla firma bratří Porgesů na Smíchově, která měla nejlépe mechanizovanou kartounku. Dělníci zde vstoupili do stávky; k nim se přidali další tři pražské kartounky. Stávkující požadovali úpravu mezd a odstranění strojů – perotin. Po odmítavé odpovědi došlo (po vzoru anglických dělníků) k rozbíjení nenáviděných perotin, kterým dělníci přičítali vinu za zhoršení své situace. Stávka byla nakonec zlomena zásahem vojska.

3. července
Na Liberecku (ve strojních přádelnách vlny v Kateřinském údolí) vypukly bouře proti perotinám a za zvýšení mezd; i zde došlo k rozbíjení strojů v továrnách ve Stráži nad Nisou, v Machníně, Kateřinkách a Růžodole.

8.-10. července
Před Poříčskou (Špitálskou) branou v Praze došlo ke srážce železničních dělníků (pracujících na stavbě Severní státní dráhy) s vojskem; dělníci nespokojeni s mzdovými poměry chtěli přednést své stížnosti podnikatelům stavby, bratřím Kleinům. Při střetu s vojáky došlo ke střelbě, čtyři dělníci byli zabiti, další byli zraněni. Následovaly výtržnosti ve středu Prahy, které přerostly v útoky na Židy a v rabování jejich obchodů. Ke srocení železničních dělníků došlo i v okolí Prahy – v Úvalech, Tuklatech a Škvorci a na stavbě Severní dráhy Ferdinandovy u Hranic.

druhá polovina července, srpen
Ke srážkám demonstrujících tiskařů s vojskem došlo i v Merklíně u Karlových Varů (16. července), České Úpě (22. července), mzdové spory propukly u stavebních dělníků v Soběslavi (15. července), stávkovali tiskaři v turnovské kartounce (5. srpna).

konec roku
První zprávy o existenci tajného klubu (spolku) Repeal (pojmenovaný podle irského vzoru), který vznikl v Praze původně jako volná hospodská stolní společnost, zabývající se „vlasteneckou zábavou“. Teprve od počátku roku

Napsat komentář

Required fields are marked *.


6 + = 15