Již jako malý zvyšoval nevědomky svou sílu prací na poli. Již ve dvanácti letech dokázal zvednout půlmetrákový pytel. Začal se učit kovářem, zanedlouho však přešel na další silové řemeslo, řezničinu. Již při změně povolání věděl, že síla je jeho přednost a začal ji ještě více zvyšovat. Vyrobil si tedy první činku (z kamenů a železné tyče). Vzhledem k tomu, že se již jeho bratři věnovali zápasení, začal se mu věnovat i mladý Gustav. Tím ovšem velmi zanedbával učení na řezníka. Začal se objevovat na veřejnosti jako amatér pod klubem Hellas, kde rychle postupoval v amatérském žebříčku.
V roce 1900 poprvé vyhrál v Praze v soutěži řecko-římského zápasu. Pokračoval velmi rychle nahoru a v roce 1901 se stal mistrem Moravy. V roce 1902 se stal mistrem Rakouska-Uherska. Následně přešel do trénongového kempu u vynikajícího sportovce Eberleho. Dne 9.6.1903 zvítězil v hale Rotterdamského divadla mistra Evropy. Bylo přihlášeno 120 zápasníků. Když se dostal Gustav Frištenský do finálové trojky, položil Karola Hocha za patnáct minut na lopatky. Dalšího borce (Heinricha Eggenberga) položil dokonce za poloviční čas. Bohužel věnování veškerého času zápasu stálo Gustava Frištenského pracovní místo.

Odjel tedy do USA, kde profesionálně zápasil. Porážel zde jednoho borce za druhým. Objevil zde volný styl, který mu sednul ještě lépe. Zde porazil slavného Americuse. Tamní list Examinen napsal: „Americus, bezpochyby nejlepší americký zápasník – s vyjímkou Gotche – byl dítětem v rukou neznámého cizince…“.

Gustav Frištenský následně začal působit i v cirkusech. Npříklad s cirkusem Kludský procestoval skoro celý svět. Gustav se oženil v Litoveli s dcerou sládka Evou Ellederovou. V roce 1917 se zde usadil již natrvalo. I přes vysoký věk Gustavův, však udoržoval svou kondici na vysoké úrovni. Takže v roce 1929 opětně vyhrál titul mistra

Evropy. S bratrem následně koupil zbytkový statek v Lužici u Šternberka. Při obsazení Československa v roce 1938 byl však tento statek zabrán. Frištenský tedy podporoval odbojové hnutí. Byl za to zatčen a uvězněn na několik měsíců. Po roce 1945 přestal vystupovat a vklidu dožíval ve svém domě. V roce 1956 mu byl udělen titul „Zasloužilý mistr sportu“.