Období destalinizace v Československu (1953 – 1960)
V roce 1953 začala vleklá politická krize celého sovětského bloku. Sovětské mocenské centrum, do jehož čela nastoupil po Stalinově smrti Nikita Sergejevič Chruščov, se jí snažilo čelit různými způsoby – počínaje kritikou zločinů stalinské diktatury a změnou zahraniční politiky konče. Spolu s dočasným urovnáním roztržky s Jugoslávií bylo překonáno schématické dělení světa na dva tábory. Přes založení Varšavské smlouvy v roce 1955 tak došlo ke zklidnění mezinárodních vztahů. Změnil se i způsob řízení ovládaných států. Místo zrušeného Informbyra, odvolaných sovětských poradců a přímých příkazů Moskvy nastoupily dvou i vícestranné porady a konzultace. Podstata závislosti se však nezměnila.
V září 1953 bylo komunistické vedení donuceno vyhlásit tzv. nový kurs. To znamenalo mírnější postup vůči středním vrstvám, přechodně byla zastavena násilná kolektivizace vesnice, v roce 1954 byly zrušeny pomocné technické prapory a obnoveny volby do zastupitelských sborů (ty ovšem nespočívaly na demokratických principech), v následujícím roce ustaly politické procesy a začala jejich revize. Avšak ještě roku 1954 proběhl v Bratislavě poslední politický proces proti Husákovi, Novomeskému a dalším „slovenským buržoazním nacionalistům“. Napětí ve společnosti se zmírnilo, jeho příčiny však nebyly odstraněny.