Prof.Dr.Karel Absolon měl již od dětství předpoklady k archeologii. Byl totiž vnukem moravského arechologa MUDr.Jindřicha Wankela (1821–1897). V roce 1897 úspěšně zakončil studium na Českém gymnáziu v Brně. Jeho studium pokračovalo na pražské univeritě (Univerzitě Karlově), kde se věnoval se zaměřením na zoologii a geografii převážně jesynímu hmyzu. Jeho učitelé byli profesoři Frič a Vejdovský. Již na škole začal publikovat své první odborné příspěvky. Sbíráním materiálu prozkoumal a zdokumentoval převážnou většinu jeskyní na severní Moravě. Ihned po studiu se stal asistentem profesora Počty v geologickém ústavu Univerzity Karlovy. Zde setrval do roku 1907. Téhož roku složil docentůru fyzického zeměpisu. Rok poté nastoupil jako správce zoologických sbírek Moravského zemského muzea. V přírodovědeckém klubu založil jeskynní sekci se kterou se po vzoru francouzkého speologa Martela průkopnicky spouštěl do jeskynních prostor. V roce 1909 s touto sekcí objevil nové rozsáhlé prostory v jeskyni Kateřinské a prokopal se do prvních krápníkových dómů Punkevních jeskyní. Zkušenosti pak sespal ve výpravné monografie nazvané Kras moravský.

Následně se jeho zájem začal ubírat směrem, kterým se zabýval i jeho děd. Archeologií starší doby kamenné. V sídlišti u Dolních Věstonic zkoumal paleolitické Pompeje o který také vydal publikaci hrazenou z vlastních zdrojů. Zde objevil v roce 1925 Věstonickou Venuši. V časpoise Moravského zemského muzea pak zveřejnil nejdůležitější výzkumy středoevropského sídliště lovců sobů. V roce 1926 byl jmenován mimořádným rofesorem a následujícího roku (1927) pak řádným profesorem Univerzity Karlovy (obor geografie, zoogeografie a aleontologie). Zároveň řídil podzemní práce v Puknkvě za Macochou. Vzhledem jeho mimořádným organizačním schopnostem se práce podařily a 1.7.1933 byla Macocha otevřena veřejnosti vodní cestou. Kromě přednášení na univerzitě, pořádání dalších archeologických výprav u nás Profesor Dr.Karel Absolon vykonával i zahraniční cesty. Největších poznatků získal v Dinarském krasu v Jugoslávii a na entomoligické exkurzi v Tunisu.
V roce 1938 (4.11.) odešel Karel Absolon do důchodu. V tomto roce také skončily výzkumy v Dolních Věstonicích. Protektorátní velitelé a správa muzea zabavila část výzkumné dokumentace. Před osvobozením Československa v roce 1945 ustupující Německá armáda pokračovala v taktice spálené země, a tak byla většina

antropologických nálezů zničena. V roce 1946 se účastnil své poslední expedice a posledních 14 let života věnoval Karel Absolon dokončení mnoha rozepsaných děl. Nechtěl však vydat povrchně zpracované nebo neúplné poznatky, a tak bohužel mnoho děl nebylo vůbec vydáno. Většina jeho poznatků a děl je k vidění v Moravském zemském muzeu. Profesor Dr. Karel Absolon zemřel v Brně dne 6.10.1960.

Díla a publikace

1901 – Studie o jeskynních šupinuškách
1904 – Propasť Macocha na Moravě
1905 – Kras moravský. Monografie krasových zjevů v devonských vápencích planiny Drahanské
1907 – Vorläufige Mitteilung
1909 – Problém podzemních toků Punkvy v dějinném svém vývoji od stol. XVII. do 80. let min. století
1911 – Krápníková jeskyně Punkvina a Kateřinská
1912 – Průvodce Moravským krasem, zejména jeho krápníkovými jeskyněmi
1926 – O studijní cestě po krasech francouzských
1928 – Palaeolithický výkum jeskyně Pekárny na Moravě
1929 – New finds of fossil human skeletons in Moravia
1932 – Über die neue höhlenbewohnende Oncopoduraart (Collembola)
1932 – O pravé podstatě palaeolithických industrií ze Šipky a Čertovy díry na Moravě
1932 – Otaslavice, eine neue grosse palaeolithische Station in Mähren mit Quarzitaurig-nacien
1937 – Les flutes paléolithiques de l’Aurignacien et du Magdalénien de Moravie
1924 – Výzkum diluviální stanice lovců mamutů v Dolních Věstonicích na Pavlovských kopcích na Moravě
1938 – Die Erforschung der diluvialen Mammutjäger-Station von Unter-Wisternitz in Mähren
1942 – Troglopedetini
1943 – Coleoptera z jeskyň balkánských
1943 – Výzkum jeskyně Pekárny na Moravě
1945 – Výzkum diluviální stanice lovců mamutů v Dolních Věstonicích na Pavlovských kopcích na Moravě
1945 – Praehistorický výzkum jeskyně Býčí skála na Moravě na srovnávacím základě
1947 – Paleoethnologická stavba velkých středoevropských diluviálních stanic
1949 – The diluvial anthropomorphic statuettes and drawings, especially the so-called Venus statuettes, discovered in Moravia
1949 – Moravia in Palaeolithic Times