Historie, osobnosti, Starověk, Středověk, Novověk

E-dejiny.cz

Sámova říše

| Dva komentáře


Koncem období tzv. stěhování národů, počátkem 6. století, se ze Zakarpatí, v prostoru někde mezi Vislou, Bugem, Pripjatí a Dněprem valí do střední Evropy vlna do té doby neznámého obyvatelstva, která radikálně mění tvář značné části kontinentu. Toto obyvatelstvo bylo nazýváno křesťanskými národy Venetové, nebo Vinidové, později Slované.

Sámova říše

Sámova říše


Postup Slovanů na jih je dokumentován řadou byzantských autorů, protože císař Justinián a jeho nástupci se marně pokoušeli jejich vpádům zamezit. O postupu Slovanů západním směrem svědčí pouze archeologické památky (ve střední Evropě totiž nestála opevněná města skýtající při dobytí bohatou kořist jako v Byzancii, proto zachycujeme postup slovanské kolonizace díky malým osadám s čtvercovými polozahloubenými domy s kamennou pecí a žárovým pohřebištím).
První západní Slované nejprve osídlili východní, jihozápadní a severozápadní Slovensko, poté Moravu a když v Podyjí narazili na část Langobardů, pokračovali do Čech a podél Labe na severozápad. Svědčí o tom nálezy dvou typů keramiky – pražského typu a podunajského typu.
Koncem 6. století mohutný a organizovaný pohyb Slovanů do střední Evropy končí a ve dvacátých letech 7. století vzniká první západoslovanský mocenský útvar, Sámova říše (kupec Sámo), jehož osudy nejvíce utvářely hlavně slovanské kmeny a dva mocenské útvary, které výrazně ovlivnily události raně středověké střední Evropy – Francké království a Avarský kaganát (slovo odvozené od titulu panovníka).


O Sámově říši vypovídají archeologické výzkumy, protože domácí písemnictví dosud neexistovalo a západní kronikáři věnovali pozornost končinám osídlovaných Slovany jen tehdy, když se děje v této oblasti dotýkali mocenských zájmů Francké říše. Nejdůležitějším písemným pramenem k poznání Sámovy říše je dílo dochované pod názvem „Kroniky tak řečeného Fredegara scholastika knihy IV“, což je latinsky psaná dvoudílná kronika neznámého autora. Jméno Fredegarius však není v nejstarších opisech doloženo a v názvu knihy se objevuje až počátkem 16. století. Pro zjednodušení v textu budeme používat jméno Fredegar.

Zmiňuje-li se tento autor o Sámově říši, není správné se domnívat, že tato byla stěžejním bodem jeho zájmu, protože nebýt středu s Franky, patrně bychom o existenci tohoto slovanského útvaru vůbec nevěděli. O existenci Sámovy říše se zmiňují ještě dva písemné prameny (Činy krále Franků Dagoberta I. a Obrácení Bavorů a Korutanců na víru), ty jsou však tendenční a pocházejí až z 9. století, proto můžeme vycházet pouze z kroniky Fredegarovy, která byla napsána ve druhé polovině 7. století, konkrétně pasáže týkající se Sámovy říše, pocházejí z roku 660, tedy autor popisuje události s odstupem 30 a více let, avšak ani tato nemá jednoznačný výklad. Nicméně Fredegar dotyčné pasáže svého díla neopisoval, jako tomu bylo ve dvou předešlých zmiňovaných kronikách, ale sestavoval je na základě očitých či zprostředkovaných svědectví.

Poloha Sámovy říše
Ve Fredegarově kronice je zmíněna, nebo spíše lokalizována pouze jediným slovem – Wogastisburg a je naznačeno, že na severu, nebo severozápadu sousedila s Durynskem, kam opakovaně podnikalo Sámovo vojsko odvetné výpravy. Také dochovaná zpráva o nabídce Sasů králi Dagobertovi, že za daňové úlevy převezmou na svá bedra ochranu Francké říše před útoky Slovanů, svědčí o západních hranicích slovanské říše.
Pro určení severozápadních hranic je důležitý i Fredegarův údaj, že k Sámovu panství se po vítězství u Wogastisburgu připojil i se svým lidem srbský kníže Dervan, dříve závislý na franckém království. Šlo o vévodu polabských nebo posálských Srbů, sídlících severozápadně od území Čech.
Centrum Sámovy říše bylo patrně na středním Podunají nebo v okolí Mikulčic, což byla oblast, kde se kontaktovalo slovanské a avarské obyvatelstvo. Podle díla „Obrácení Bavorů …“ měla říše jádro v Korutanech, což však nebylo možné, protože až do roku 630 zde byli Slované v područí Langobardů a protiavarský odboj by tedy musel probíhat s jejich souhlasem. A to vše by bylo patrně zaznamenáno v podrobných Dějinách Langobardů, nehledě na to, že korutanští Slované měli v té době svého knížete Valluku.
Lokalizace Wogastisburgu
Pro lokalizaci Wogastisburgu je důležité nejdříve prozkoumat vše po stránce jazykové, vzít v úvahu všechny ukazatele, dobu výskytu, geografické umístění, literární předlohy pramenů, sídelní podmínky, hospodářskou povahu, nebo právní organizaci. Slovní základ – gast – znamená hvozd, přípona – burg by mohla být zkrácená forma slova „burgum“. To se ale v latinských pramenech objevuje od 2. do 13. století a znamená stavební a sídlištní útvary velmi různorodé podle průběhu doby a oblastí.  Neexistuje tedy jediný výklad nebo definice. 1)

Fredegar navíc používá slovo „castrum“ (opevněné místo), ale při líčení jiných vojenských tažení užívá tohoto výrazu i pro narychlo vybudovaná opevnění, či pro ozbrojený opevněný vojenský tábor. Wogastisburg tedy nemusel být stálý pevný hrad, ale jen dočasné opevnění. Wogastisburg také nemohl být totožný s místem centra Sámovy říše jak se někdy uvádí, protože Dagobertovo tažení vycházelo z blízkosti Pomohaní a střet se tedy musel uskutečnit někde na západě říše. Francké vojsko, pravděpodobně shromážděné v Métách (sídlo Dagoberta I.) postupovalo patrně údolím Mohanu na východ – Wogastisburg tedy ležel kdesi na prodloužení spojnice Méty – Mohan. Nedorazilo však asi do centrální oblasti Sámovy říše a výsledek tažení ovlivnil připojení Dervanova Srbska k Sámovi.
Nabízí se tedy několik možných lokalizací:
1. Wugasterode u Staffelsteinu v horním Pomohaní – v překladu jde o skoro stejný význam jako Wogastisburg (hrad u lesa, záhvozdní hrad).
2. Úhošť u Kadaně – název Wogastisburg se četl jako Vogastův nebo Uogastův hrad, což je ve slovanském jazyku Ugošč grad – dnešní Úhošť. Zde sice hradiště stálo, ale ve starší době železné.
3. lokalita někde severně od Krkonoš a Jeseníku  – na základě archeologických nálezů víme, že zde byla hranice území nejstarších kruhových hradišť a oblast, kde je předpokládané sídlo Dervanových Srbů.
4. Vídeň, Melek, Hostýn – Wogastisburg zde byl hledán po druhé světové válce, došlo k výrazným archeologickým objevům, ale nic podstatného neprokázaly.
5. Bratislava – na přelomu 9. a 10. století stála na místě dnešní slovenské metropole osada Brezalauspurc (Breslavův hrad). Slovenský historik Matúš Kučera uvedl domněnku, že jde o zkrácený význam koncovky – burgus, jako označení pevnosti na bývalé opevněné hranici římského impéria. Archeologické výzkumy však dokázali, že ani v Bratislavě, ani na celém Slovensku se nepodařilo objevit hradiště datované již do 7. století. Definitivní popření Kučerova výkladu přinesl rozbor všech sídlišť a hradišť ve Fredegarově kronice i v jiných soudobých západních pramenech. V 7. století totiž „burg“ znamenal pouze a jedině opevněné místo – hrad. 2)
6. vrch Rubín u Podbořan – tento vrch je výraznou dominantou kraje odkud je možno kontrolovat výstupy z Doupovských hor a soutěsek mezi nimi a Krušnými horami, přechody na Rakovnicko a Plzeňsko, tedy do středních a západních Čech. Tyčí se v krajině hustě osídlené již od příchodu Slovanů. Po jižní straně vrchu Rubínu se táhne několik pásů opevnění. Některé valy patří starší době železné, jiné však slovanskému období – konkrétně 7. – 9. století. Z Rubínu také pochází nám známá největší kolekce předmětů avarského původu v Čechách ze 7. až 8. století.
7. jižní Morava nebo slovenské Podunají (ztotožňování s centrem Sámovy říše) – na žádném slovanském hradišti v českých zemích (kromě Rubínu u Podbořan) nemáme dosud přesvědčivě doloženo opevnění z doby, do níž Fredegarem popisované události náležejí, mimoto kronikář by se jistě zmínil o významnosti Wogastisburgu jako sídelního hradu či centra říše.
Znojmo – podle teorie Jar. Zástěry je kolébkou naší státnosti Znojmo, dříve stará římská strážnice, kde se v 7. století usadil Sámo, zvaný také Přemysl a spolu s manželkou Libuší tu založil město Chegastisburg nebo Wogastisburg (Věž u lesa) dnešní Znojmo. Odtud Sámo vládl říši, která nezanikla ani po jeho smrti, trvala dále pod vládou jeho potomků (Svatoslava, Vitislava, Herimana, Spytimíra a Mojslava). Protože tito byli křesťané, nemohli na ně franští panovníci útočit a život se zde klidně vyvíjel. V 9. století však dochází ke sporu Francké říše s nyní již Velkou Moravou, protože tato jí odmítla poslušnost, kterou dříve zachovávala už od dob Sáma. Francký král si proto vyžádal od papeže svolení bojovat s křesťany a napadal tak říši Moravanů s centrem ve Znojmě, které hrdě přehlíželo jihomoravskou nížinu (a ne Mikulčice nebo Staré Město, které se krčily v močálech). Toto vše bylo odhaleno díky exaktní vědě, která objevila ve znojemské rotundě „Metode fondit“ (Metoděj založil) a nápis Zamo nad hlavou Přemysla Oráče. Taktéž pevnost Wogastisburg je doložena. Na území Znojemska stála kdysi osada Chegost, jejíž jméno se postupem času zkomolilo až na Wogastisburg. Toto je teorie podle soudobé vědy zcela nesmyslná a proto nemá cenu se jí jakkoli zaobírat.
Hypotézy o existenci Sámovy říše
Fredegar informuje o roku 623/624 jako o započetí výpravy, příchodu Sáma, boje s Avary a volbě panovníka. (Tato podvojnost dat, s níž se setkáváme při líčení dějin Sámovy říše, je způsobena datováním podle let vlády panovníků). Je však možné, že by se všechny událostí sehrály v tak krátkém časovém období? V každém případě stojí Sámo v čele západních Slovanů ve druhé polovině 20. let 7. století, nešlo však o centrálně spravovaný stát s jedním panovníkem, ale o jakousi předstátní nadkmenovou strukturu, kde předáci jednotlivých „knížectví“ byli v určité, zřejmě dobrovolné závislosti na „králi“.

Možná hypotéza je i ta, že Sámo zajistil pro odboj s Avary podporu Franků a pomohl tak zabezpečit východní hranici proti nomádským nájezdům, čímž mohl vzniknout nárazníkový stát francké říše..
Byla tedy shoda náhod, že kupecká karavana ke Slovanům se vydává právě v době, kdy usedá na trůn právě Dagobert I.? O téměř 10 let později, roku 631/632, před bitvou u Wogastisburgu Sámo přiznává, že jeho země patří Dagobertovi.
Byl tedy kupcem, dobrodruhem, bojovníkem, nebo diplomatem ve službách Dagoberta?
Zánik Sámovy říše
Zanikl Sámův mocenský útvar po jeho smrti úplně? Nebo lze uvažovat o kontinuálním vývoji až k Velké Moravě, která počátkem 9. století, v době kdy se naše země dostávají do zorného pole západní historiografie, byla již vyspělým státem. Sámova říše zřejmě po smrti Sáma nezanikla, ale absence jakýchkoli zpráv o dalších osudech této říše vede k úvaze, zřejmě mylné, že zanikla.
Při sledování archeologických informací ale vidíme, že již v době Sáma  a později se mnoho hradišť rozvíjí a jejich síť se zahušťuje. Sámova říše si ale zřejmě neudržela své výrazné mocenské postavení a možná že došlo k jejímu rozpadu na několik částí.

2 Comments

  1. Pingback: Sámo

  2. Existence Vogadisburku.Existuje písemný odkaz na lokalizaci Vogadisburku tj menhir ,,Králův stůl“ u Velehradu.V runě – sešli jme se zde ! Vogadisburk je vzdálen cca 30 km – byl léta neopravován hlavně kvůli možnosti epidemie s tlejících mrtvol.Kterých zde bylo po dvojbitvě I.etnická čistka Awarů II. likvidace muslimů křesťany 626n.l..Tedy lokalizace třívrstvé pevnosti (jako dort)založené 550 n.l. je obec VRBICE (Velké Bílovice) dodnes dochované pozůstatky valů (obce).První stupeň byl vybudován odkopábím kopcesměrem dolů k palisádám.II.stupeň také tak III. byl uměle navýšen a vrchol tvořila 40 m vysoká srubovitá hláska se vstupem s venčí po obvodu vysypaná kamennou sutí.Výhled je cca 80km -Lopeník,Buchlov,Wídeň,Brno..dochovány jsou nádrže na vodu(víno) v sklepech na vrcholu kopce.Místo hlásky je dnes kostel.Přístup po hřebeni je zarostlý agátovým lesem.Posádka 500 mužů se zázemím je dnes cca 3000 obyvatel.Místo boje poražení Sámovi armády je kopec u Bořetice – Mikulčice jsou vzdáleny asi 12km a přístav Břehstav (Břeclav) ve vzdálenosti 14km.Do Vídně (Korutanští Slované)asi 60 km.Logické umístnění nevýchodnější výspy Dagobertovy výzvědné hlásky.Jenom člověk padlý na hlavu by stavěl výzvědnou hlásku někde u Berlína!Hláska měla za úkol kontrolovat pohyb Awarů a pohyb Itilských kagnánců a Ukrajinců směrem do – k Franské žíši.Nedala se vlastně obejít.Navštivte tenhle kopec a porozmýšleje hlavně za čistého ovzduší.Jiného takového již není.

Napsat komentář

Required fields are marked *.


8 − 5 =