Historie, osobnosti, Starověk, Středověk, Novověk

E-dejiny.cz

Sámo

| 1 Comment

Osudy a postavení této osoby ve Francké říši před cestou do slovanských zemí neznáme, proto se o příčinách jeho vyvolení za krále Slovanů můžeme jenom dohadovat.

Jméno – záhada číslo 1.  Všechny opisy Fredegarovy kroniky zaznamenávají variantu Samo. V českých pracích se sice používá forma Sámo, latina však nemá nad písmeny čárky a nevíme jakým způsobem bylo toto jméno vyslovováno. Můžeme pominout názor o slovanském původu nositele tohoto jména a tím i starší výklady, že jde o zkrácení slovanského jména Samoslav. Existuje i novější domněnka, že Sámo není jméno, ale první u Slovanů podchycený titul panovníka, (ve smyslu pán, hospodář, případně samovládce) přijatý jeho nositelem až v době jeho vlády.
Zcela nemůžeme vyloučit ani odvození jména Sámo od židovského Samuel.
Jako nejpravděpodobnější hypotéza se však jeví keltský původ jména.


Sámo

Sámo

Původ – ani ten není bez nesrovnalostí. Nebyl zřejmě rodilý Frank, tedy Germán, ale protože Fredegar jeho národnost asi neznal, použil název „natione Francos“, kterým se již v 7. století označovala většina obyvatelstva mnohonárodnostního franckého království. Jádrem franckého království byla Galie, původně keltské, později silně romanizované území. Pokud bylo tedy jméno Sámo keltského původu, byl jeho nositel romanizovaný Kelt – Galoříman, v každém případě poddaný franckého krále.

Věk – o jeho věku lze říci jenom tolik, že při vstupu do psaných dějin (623/624) musel být poměrně mlád, protože podle Fredegara vládl Slovanům 35 let.

Kupec – nelze ani s jistotou určit jaký byl kupec a zda to vůbec kupec byl. Fredegarova kronika informuje pouze o kupecké karavaně shromážděné Sámem a její odchod ke Slovanům. Zcela jistě nešlo o směnu nejběžnějších hospodářských produktů (kožešiny, med, vosk – tradiční slovanské zboží), těžko by se vydali kupci na stovky kilometrů dlouhou nebezpečnou cestu, na jejímž konci neležely konsolidované a civilizované země, ale neklidná končina, v níž se schylovalo k ozbrojenému střetu mezi Slovany a Avary. Zmíněný artikl také vypovídá o domnělé slovanské „holubičí povaze“, o mírumilovných zemědělcích, jejichž mysl nebyla zatížená ideou násilí a svárů. To je romantická vize, protože holubičí národ by v poměrech, které v Evropě vládly, neměl šanci na uplatnění a na existenci, tzn. že Slované se od ostatních etnických společností příliš neodlišovali.
Ve franckém království se až do 9. stol. nepřetržitě obchodovalo s otroky. Války proti saským a durynským barbarům a Slovanům jich poskytovaly hojnost. Můžeme se tedy domnívat, že Sámo s otroky obchodoval a do těchto končin se vypravil za ziskem otroků.
Sámova přítomnost v kupecké karavaně je otázkou těžko zodpověditelnou. Neznáme totiž záměr této karavany jdoucí do drsných a neprobádaných končin, v jejímž čele musela stát ambiciózní osobnost.

Král – kupci vedení Sámem přicházejí do střední Evropy v době, kdy vrcholí nespokojenost s avarskou porobou. Nevíme však jestli Sámo stál v čele slovanského povstání od počátku nebo zda využil příležitosti a přidal se na stranu již bojujících Slovanů (ví se že založil Sámovou říši – první slovanský vládní útvar). Proč byl ale poté Sámo zvolen králem a čím byl tak prospěšný? Určitě to nemohla být pouhá statečnost a obratnost v ozbrojeném střetnutí (jako kupec sice musel být odvážný a schopný bojovník, ale je nepravděpodobné, že by v tomto vynikal nad slovanskými knížaty tak výrazně, aby byl vyvolen  do jejich čela).
Zapojení jeho ozbrojené složky karavany do bojů sice mohlo výrazně pomoci, ale znalosti taktiky vedení boje byly zcela jistě menší než slovanské, kteří s Avary sousedili a účastnili se válečných tažení jak proti sobě tak bok po boku. Přesto musel být Sámo v boji nějak prospěšný, když byla potlačena ctižádost slovanské nobility a panovníkem byl zvolen cizinec stojící v čele kupecké výpravy. Titul král je pravděpodobně nadnesený výraz, ale měl do jisté míry větší moc oproti užívanému titulu kníže nebo vévoda (dux).
Toto asi způsobila Fredegarova neinformovanost a neznalost místních poměrů. Důležité však je, že slovanský panovník je tímto označením roven králi Franků.

One Comment

  1. Co když byl Sámo Sámem? Pokud archeologové nalezli předměty Sámů z 8ého století, dá se vyloučit, že přišel jako mladý třeba se svým otcem do Galie, nebo že byl prodán nějakému kupci? Jelikož byl v boji velmi zdatný, mohl později stanout v čele ozbrojeného doprovodu, být najímán na ochranu karavan, a mohl – ať již jako vyslanec Dagoberta, či z vlastní iniciativy – vyrazit v čele karavany vezoucí například zbraně a zbroj, převyšující kvalitou ty slovanské … Možná si slované bojující proti Avarům uvědomili potřebu sjednocení, avšak zároveň i neschopnost vybrat někoho z vlastních řad, by jiný rod nenadřadili ostatním. A jelikož nemohl být žádný hlupák, spíš naopak, a Čechy se mu jistě zalíbily – komu by ne … :) – a v boji se ukázal velmi platným, proč nezvolit zrovna jej? … :) Zvlášť když žádný ze slovanských náčelníků nebyl silnější … :) Ale kdo ví jak to bylo skutečně, zrovna tak to mohl být od víry zběhlý žid Samuel … :) Hlavně že byl … :)

Napsat komentář

Required fields are marked *.


6 − 3 =