Historie, osobnosti, Starověk, Středověk, Novověk

E-dejiny.cz

Marie Terezie, jediná žena na Habsburském trůnu

| 1 Comment

Marie Terezie

Marie Terezie

Marie Terezie byla nejstarší dcerou císaře Karla VI. a jeho manželky Alžběty Kristýny Brunšvické. Ještě před jejím narození zemřel jediný syn Karla VI., Leopold (měl pouhých 7 měsíců). V jejich 13 letech umírá i její mladší sestra Marie Amélie (6 let). Důsledkem těchto událostí byla díky pragmatické sankci (sepsaná 1713 a jejím cílem bylo zajištění následnických práv všech dětí Karla VI. i žen) předpokládanou a jedinou dědičkou trůnu po Karlu VI.

Vzdělání se jí dostalo na jezuitské škole. Tady získala vzdělání v náboženství, dějinách latiny, francouzštiny, němčiny, kreslení, tance a hudbě. Už v útlém věku tančila v opeře Euristeo nebo zpívala ve hře Germania il di che spende Sagro all a dokonce hrála v 15 letech v komedii Il cicisbeo consolato.

Marie Terezie měla velkou oporu ve své vychovatelce Marii Karolíně von Fuchs-Mollard. Ta se o ni starala až do své smrti v roce 1754. Jako jediný „nehabsburk“ byla pohřbená v císařské hrobce.

Karel VI. sice pragmatickou sankcí umožnil, aby se na trůnu objevila Marie Terezie, přesto jí musel najít manžela. Prvním adeptem a nakonec budoucím manželem Marie Terezie byl František Štěpán Lotrinský (později František I. Štěpán Lotrinský, korunovaný na císaře roku 1745). S Františkem se Marie Terezie setkává již ve svých 5 letech. Největším problémem v počátcích vztahu byl právě věk. Františkovi bylo už 15 let. Tento možný sňatek popudil Francii, proto se Karel VI. rozhodl hledat manžela pro svou dceru v Bavorsku a Španělsku. Když se František po smrti svého otce stal vévodou Lotrinským, francouzské obavy vzrostly (nechtěli rakouskou monarchii na svém území). Vše se vyřešilo válkou o polské následnictví (1733-1734), ve které František přišel o Lotrinsko. Od té doby sňatku mezi Františkem a Marii nic nestálo. Plánovaná svatba proběhla 12. února 1736.


První léta vlády 1740-1748

Po smrti svého otce v roce 1740 se Marie Terezie stala panovníci Habsburské monarchie. Mimo to zdědila celkem 20 titulů, které si časem musela nechat potvrdit (např. titul české královny a markraběnky moravské).  Problémy na začátku své vlády neměla jen s okolními zeměmi, na které si činila nárok, ale i uvnitř monarchie. V některých oblastech nesouhlasili s vládou ženy, ale během pár měsíců se situace v říši uklidnila. Hlavním problémem byl fakt, že Karel VI. svou dceru nezasvětil do státních věcí a Marie tak musela převzít vládu bez znalostí místních poměrů.

Jen pár dní po korunovaci Marie Terezie žádá Prusko v čele s Fridrichem II. od Rakouska celé Slezsko. Nabídkou za Slezsko byly 2 milióny zlatých. Když se Fridrichovi II. od Marie Terezie nedostalo odpovědi, obsazuje svými vojsky celé Slezsko. Tím se zahájila tzv. válka o rakouské dědictví. Protiakcí bylo vyslání rakouského vojska do Slezska, kde se obě armády střetli roku 1741 u Majulowic. V této bitvě utrpělo Rakousko porážku. Jedním z důvodu bylo, že Karel VI. zanechal rakouskou armádu v nepříliš dobrém stavu. Tento neúspěch byl pobídkou pro ostatní nepřátele Rakouska – Francii, Španělsko, Sasko a Bavorsko, které se spojili s Pruskem.

Marie Terezie nutně potřebuje vojenskou pomoc a tak odjíždí do Uher, aby zjistila, jaký má postoj uherská šlechta. Uherští podpořili Marii Terezii a potvrdili, že Rakousko dostane vojenskou pomoc. Podmínkou byla větší samostatnost Uher a osvobození uherské šlechty od daní. Marie Terezie je poté téhož roku (1741) korunovaná Uherskou královnou. Rakouská armáda se rozrůstá na 30 000 mužů.

V listopadu 1741 dobyli Francouzi, Sasové a Bavoři Prahu. Po několika bojích se díky pomoci Anglie podařilo roku 1742 ve Vratislavi podepsat předběžný mír mezi Rakouskem a Pruskem. Ještě téhož roku byla v Berlíně podepsaná konečná mírová dohoda. Fridrich II. tím získal Horní i Dolní Slezsko a kladské hrabství. Rakousku ze Slezska zůstalo pouze Těšínsko, Opavsko a Krnovsko. Na konci roku 1742 se podařilo Rakousku dobýt zpět země koruny české a roku 1743 se Marie Terezie nechala korunovat českou královnou. Téhož roku Rakousko s Anglií poráží Francii a zahnalo ji zpět za Rýn.

V létě roku 1744 vpadl Fridrich II. opět do Čech a tím porušil mírovou dohodu z roku 1742. Aby toho nebylo pro Marii Terezii málo, prohrává v roce 1745 bitvy u Dobroměře, Žďáru u Trutnova a u Fontenoy v Rakouském Nizozemí. Kvůli všem prohraným bitvám podepisuje Marie Terezie 25. prosince 1745 další mírovou dohodu s Fridrichem II.

Roku 1746 se na scéně objevuje Rusko, které se přiklání k Rakousku. V té době vládne v Rusku carevna Alžběta I. Petrovna. Marii Terezii a Alžbětu I. spojuje nechuť k Prusku a Fridrichu II. Téhož roku podepisují dohodu o vojenské podpoře. Roku 1748 se Anglie (znechucená nekonečnými boji) s Francií domluvili na míru s Rakouskem a donutili Marii Terezii k podpisu. Touto mírovou dohodou skončila válka o rakouské dědictví.

Politika Marie Terezie

Marie Terezie se nesmířila se ztrátou Slezska a chtěla od Pruska získat Slezsko zpět. Z toho důvodu musela Marie Terezie změnit spojeneckou politiku a začít jednat s Francií. Francie by byla vhodnějším spojencem proti Prusku než Anglie.

Roku 1750 posílá Marie Terezie do Francie vyslance, kterým byl Václav Antonín Kounic. Po úspěšných prvních jednání povolala Václava Kounice zpátky do Vídně, kde z něj udělala dvorního a státního kancléře i ministra zahraniční politiky. Po dalším jednání s Francií se roku 1756 podepisuje spojenecká dohoda mezi těmito suverénními státy. Rakušané v dohodě měli jediný požadavek – Slezsko. Francie zase žádala Lucembursko a zbytek Nizozemí. Pár měsíců po podpisu dohody se Rakousko a Prusko ocitá v další válce (sedmiletá válka).

Reformy Marie Terezie

  • Dokončení tereziánského katastru – byla sepsána půda sedláků a jejich majetek. Katastr byl později doplněn i o šlechtu a církev.
  • Vytvoření společných úřadů pro všechny habsburské země
  • Zavedení společné měny – tereziánské tolary, zlatky, krejcary, grešle, groše.
  • Zvýšení počtu manufaktur – plátenické, soukenické, vlnařské, bavlnářské.
  • Zrušení cla mezi zeměmi rakouské monarchie
  • Sjednocení měr a vah – dolnorakouské míry a váhy. Části lidského těla pro délku, libry pro váhu a pro objem máz, kolba a žejdlík.
  • Zrušení jezuitského řádu – výsledek církevního jednání z roku 1773.
  • Zavedení všeobecné vzdělávací povinnosti – pro děti od 6 do 12 let. Na vesnici se chodilo jen v zimě. Po 10-15 letech museli chodit všichni.
  • Tereziánský robotní

Poslední léta

Po smrti svého manžela Františka I. Štěpána Lotrinského, jmenovala svého syna Josefa II. spoluvládcem. Josef II. se stal i zároveň římskoněmeckým císařem. Marie Terezie se smrtí svého muže nedokázala vyrovnat po zbytek života (chodila až do své smrti jenom v černých šatech).

Marie Terezie po smrti manžela

Marie Terezie po smrti manžela

Poslední léta života prožila Marie Terezie ve stresu a ke zdraví jí nepřidaly ani časté rozpory s Josefem II. Roku 1772 byla donucena souhlasit s rozdělením Polska mezi Rusko a Prusko. Postavit se na stranu Polska by znamenalo další válku, kterou by Rakousko prohrálo. Rakousko sice získalo část Polska, ale jeho nový nepřítel Rusko byl blízko rakouských hranic. V roce 1778 bojuje s Fridrichem II. o bavorské dědictví a roku 1779 podepisuje další mír (těšínský).

29. listopadu 1780 Marie Terezie umírá. Zanechala po sobě dobře fungující stát a sedm potomků na sedmi evropských trůnech (celkem měla 16 dětí).

Marie Terezie patří mezi nejvýznamnější panovníky Habsburské dynastie a českých zemí.

 

Zdroje:

  • HERRE Franz. Marie Terezie, nakladatelství Brána, spol s r.o, ISBN 80-85946-41-6
  • BĚLINA, Pavel; KAŠE, Jiří; KUČERA, Jan Pavel. Velké dějiny zemí Koruny české X. 1740-1792. Praha : Paseka, 2001. 768 s. ISBN 80-7185-384-4.
  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.

zdroj obrázků: wikipedie.cz

 

 

One Comment

  1. Pingback: Čeští panovníci a prezidenti

Napsat komentář

Required fields are marked *.


− 5 = 3