Historie, osobnosti, Starověk, Středověk, Novověk

E-dejiny.cz

Jan Čapek ze Sán

| 0 comments


* ?
X po 1445
český vojevůdce a velitel Sirotků


Jan Čapek ze Sán

Jan Čapek ze Sán

Jan Čapek ze Sán byl vrchním hejtmanem vojsk Sirotků.
V roce 1427 se účastnil velké bitvy u Náchoda, kde Slezané porazili jeho Sirotky díky jeho neopatrným vedením.V roce 1431 podnikl se svými Sirotky a Tábority tažení na Slovensko. Značná síla spojených vojsk prvních půl roku zaznamenávala úspěchy, ale když se Táborité rozhodli vrátit do Čech, zůstali Sirotci na Slovensku sami. Pokoušeli se dobýt Nitru, ale obléhání se nezdařilo. Přesto pokračovali v dobývání jižního Slovenska, kde také získali značnou kořist. S tou se pak před zimou vraceli do Čech. Při přechodu Váhu byli však napadeni Uhry. Ti se dostali do nedostatečně uzavřené vozové hradby a dvě třetiny husitů pod Čapkovým vedením bylo pobito. V roce 1432 táhl sám do Lužice, kterou vyloupil a odebral se na Moravu, aby odrazil vévodu Albrechta, který obléhal Olomouc. Po úspěšném odražení pokračoval se svým vojskem do Slezska, kde pomáhal českým posádkám. Tento čas byl velmi úspěšný. Následně se vrátil do Čech, aby za pomoci ostatních hejtmanů porazil zbývající nepřátele. Sám Jan Čapek v srpnu 1432 obléhal hrad Frydštejn. Zde také zpečetil dohodu s kurfirstem saským na obranu Polska. Dne 8.září téhož roku odeslal list nejvyššímu mistru řádu německých rytířů, aby nechal polského krále být.
V roce 1433 se Sirotci vydali na pomoc Polákům proti řádu německých rytířů (přes Lužici a Slezsko do Nové Marky). Tento akt měl zabezpečit spojenectví s Polskem. Zde společně s poláky dobyli na dvanáct měst za 6 týdnů. Dokonce i přes své přesvědčení obléhal Chojnici. V Prusku pak dobil Tšcov. Zde rozkázal Jan Čapek ze Sán, aby mu byli vydáni všichni Češi bojující proti němu. Stalo se tak a Jan Čapek je nechal nastoupit, zde jim vynadal, že se za peníze k něčemu takovému propůjčili a následně je pro výstrahu dne 29.srpna 1433 nechal upálit. Tažení bylo velmi úspěšné a husité se dostali až na pobřeží Baltu.


Zde se zastavil a u Gdaňska chválil své Sirotky i polské spolubojovníky za to, že se probojovali až na okraj světa a že jen moře

 bitva u Lipan

bitva u Lipan

zastavilo jejich výboje. Zde se na nějakou dobu zastavil a oddával se svými spolubojovníky radostem. Z armády bylo vybráno na 200 udatných bojovníků (mezi nimi i Jan Čapek ze Sán), kteří byli na pláži pasováni na rytíře. Následně si někteří nabrali mořskou vodu do lahví na památku a vyrazili po dohodnutém příměří (13.září) domů do Čech.
V roce 1434 měl být poslán s dalšími posly, aby jednal s císařem Zikmundem, to ale neproběhlo. Následně tedy sebral vojsko a vyrazil proti jednotě panské ke stolu jednacímu. Jednání bylo ale neúspěšné a tak se srazil s Tábority na poli v bitvě u Lipan. Po jeho porážce a útěku poddal se vládě zemské a sněmu císaře Zikmunda u Řezna. Sněm žádal po Čapkovi, aby vydal dobitá města v Uhrách, což se také stalo.

V roce 1436 daroval císař Zikmund Janu Čapkovi klášter s Krucemburkem a klášterství Hradištské. Protože však Jan Čapek odevzdal i dobitá místa ve Slezsku, obdržel jako protihodnotu 1200 kop. Stal se tedy velmi bohatým mužem. Koupil si hrad Valdštejn u Turnova a získal také hrad Hukvaldy na Moravě.
Roku 1438 (po smrti Zikmunda) opět stál Jan Čapek ze Sán na straně polské. Pro jeho oddanost Polsku ho polský král Vladislav v roce 1442 jmenoval nejvyšším polním hejtmanem v Uhrách. Poslední záznam o Janu Čapkovi ze Sán je z roku 1445 z pamětí hradu Hukvaldy.

 

zdroje obrázků: wikipedie.cz, kavka-casopis.webnode.cz

Napsat komentář

Required fields are marked *.


− 2 = 7