Historie, osobnosti, Starověk, Středověk, Novověk

E-dejiny.cz

Daniel Adam z Veleslavína

| 0 comments

Český humanista, tiskař, překladatel a organizátor literární činnosti

Daniel Adam z Veleslavína

Daniel Adam z Veleslavína

Studoval na pražské univerzitě. Kde se v roce 1568 stal bakalářem a v roce 1569 získal titul mistra. V roce 1572 nahradil svého učitele Prokopa Lupáče z Hlaváčova a přednášel na pražské univerzitě dějepis.


Pro své smýšlení, aktivity a vzdělání obdržel Daniel Adam šlechtický erb (Pegas s hvězdou ve štítě a nad štítem mezi dvěma křídly hvězdy o šesti rozích) a přídomek „z Veleslavína“.
Díky sňatku s Annou (nejstarší dcerou knihtiskaře Jiřího Melantricha z Aventina) musel univerzitu opustit. Stal se však společníkem v tiskárně a po smrti Jiřího Melantricha (1580) i jeho syna Jiřího (1585) majitelem této tiskárny. Začalo jeho nové období, které se pro jeho veliké aktivity a zásluhy pro českou literaturu nazývá dobou Veleslavínskou. Po celou dobu byl tajným stoupencem jednoty bratrské. Adam z Veleslavína byl velmi činorodý v oblasti úřadů. Byl předsedou na sněmech zemských (zastupoval Staré město), byl volen do důležitých komisí ze stavu městského a jednal i ve věcech náboženských.


Nejvíce sil však věnoval činnosti spisovatelské, knihtiskařské a nakladatelské. Právem si tedy zasloužil čestný titul „arciknihtiskař“.
Nijak nepodceňoval praktickou stránku svého povolání a stal se dobrým obchodníkem jak bylo vidět z přípisu při vydání Černobýlova „Hospodáře“, kde poukazoval na důležitost obchodu i živnosti zemské. Že byl dobrým obchodníkem dokazuje i fakt, že vedle tiskárny vlastnil i dva domy v Praze a koupil ještě několik pozemků (vinic) kolem Prahy.
Vzhledem k tomu, že se jednalo o člověka velmi vzdělaného, velmi brzo pochopil jak je tato deviza důležitá pro další rozvoj jak podnikání, tak k všeobecnému úspěchu. Nenechal si tuto skutečnost pro sebe a začal využívat svého podniku ke šíření vzdělání skrze knihy, které byly nejdůležitější formou šíření vědění. Šířil tím vzdělání nejen pro latinské učence, ale napříč celým národem bez ohledu na věk (např. předmluvou „Dictionaria“ z r.1579). Tento úkol bral na svá bedra velmi zodpovědně a snažil se u lidí bystřit rozum, vzdělávat, obohacovat ducha i šířit praktické informace. K tomuto účelu vydával pro nejširší vrstvy národa spisy historické, geografické, politické, lékařské i hospodářské. Velmi si zakládal nejen na obsahu vydaných knih, ale také na formě. Vydal zde například nadšené horování o klasických spisovatelích „Silva quadrilinguis“ ovládajících v 16.stol. duševní život český. Dalším příkladem byla bible Kralická a jiné spisy bratrské, kde se tolik péče věnovalo českému jazyku. Dále rozšiřuje vřelou lásku k vlasti a české řeči například v předmluvě k  Eusebiově „Historii církevní“ nebo i v přípise Karlovi ze Žerotína při „Putování svatých“, kde horlí na nechuť učených Čechů k českému jazyku. Dále v přípise „Kalendáře historického“, v němž s patrnou hrdostí horuje o vlasti, jež ani menší ani chatrnější není než Athenae, a povzbuzuje k práci a poctivosti. V předmluvě ke „Kronikám dvěma“ zas hájí národ před pomluvami cizinců. Dále s touto tématikou vlastenectví vydal „Kroniky Moskevské“, „Politie“. Z těchto spisů pak čerpali další autoři vlastenecké myšlenky, mluvnici a květnatost písma až do 19.stol.

Vydavatelská činnost:

Slovníky pro studující mládež:
1579 – Dictionarium linguae latinae ex magno Basilii Fabri Thesauro collectum atque concinnatum (s čes. výklady)
1581 – Elegantiarum ex M. Tullii Ciceronis epistolis libri III expositione bohemica illustrati
1586 – Nomenclator omnium rerum propria nomina tribus linguis latina, bohemica et germanica explicata et pro usu scholarum bohem. editus (slovník trojjazyčný, uspořádaný podle věci a později doplněný slovy řeckými a znova vydaný s názvem Nomenclator quadrilinguis (1598))
1589 – Elegantiarum Terentii et Plauti a G. Fabricio interpretatio (s čes. překladem)
1598 – Silva quadrilinguis vocabulorum et phrasium boh., lat., graecae et german. lin. guae (dvoudílný slovník latinsko-český a česko-latinský s bohatou fraseologií a synonymikou a s významy řeckými a německými, složený podle pětijazyčné »Silvy« M. Halfrici Emmelii)

Historické spisy:
1578 – Kalendář historický (jedná se o jeho jediné původní dílo ve kterém se pokusil popsat obecné dějiny v systému kalendářním).

Pouze překlady:
Politia historica (o vrchnostech a správcích světských)

Cizí překlady, které Adam z Veleslavína pouze opravil a vydal:
1584 – Sobkův překlad Jana Kariona Kroniky světa
Kronika nová o národu Tureckém (přeloženo spolu s J. Kocinetem z Levenklavia)
1585 – Kroniky dvě o založení země české (Eneáše Silvia a Martina Kuthena)
1590 –  Kronika Moskevská ( z latiny A. Guagniniho přeloženo od M. Hosia )
1592 – Plácelova Historie židovská
1592 – Vypsání města Jeruzalema z latin. spisu Adrichomiova
1592 – Itinerarium sacrae scripturae (Putování svatých na všecku sv. biblí obojího zákona, z něm. spisu H. Bautingova s mapami a vypsáním minci hebrejských a se zajímavým přípisem Karlovi ze Žerotína, v němž ukazuje na užitek cestování do Svaté země a vzpomíná Čechů, kteří cestu tu vykonali)
1594 – Eusebiova Historie církevní (v překladu Kocinetově

Vydaná lékařská díla:
1596 – Petr O. Mathiol herbář aneb bylinář (upravený od Joach. Kameraria a přelož. Ad. Huberem z Rizmpachu spolu s Adamem z Veleslavína
1587 – Hen. Ranconia Regiment zdraví (z lat. přelož. Ad. Huberem )
1595 – Apatéka domácí (z něm. herbáře Mathiolova sebraná a přelož. Ad. Huberem a Adamem z Veleslavína)
1615 – Správy a potěšováni nemocných (překlad počatý Adamem z Veleslavína, ale dokončený a vydaný teprve jeho synem Samuelem (1615).

Vydané spisy náboženské a poučné:
1586 – Moudrost Jesusa Siracha. Šalamounova Přísloví a Kazatel
1586 – Isocratis ad Demonicum paraenesis de officiis (lat. a čes. od Píseckého)
1586 – Navedení k moudrosti z lat. (s lat. textem Joa. Ludovici Vivis Valentini)
1586 – Čelední ďábel (z něm. P. Glasera)
1587 – O životu křesťanském atd.
1587 – Pravidlo křesťanského života podle pořádku desatera božích přikázání
1588 – Výklad na Věřím v Pána Boha. Škola křesťanská
1588 – Tabule aneb obraz sedmi zlých a sedmi dobrých věcí
1591 – Štít víry pravé ( spisek charakterisující známost bible i jeho náboženské smýšleni)
1592 – O řízení a opatrovaní božském
1593 – Historie o křesťanském odejití s tohoto světa sv. Jeronyma
1597 – Rešelia Jezus Sirach

 

 

zdroj obrázku: novinky.cz

Napsat komentář

Required fields are marked *.


8 − = 2