Sčítání lidu, domů a bytů 1. prosince 1970
Třetí poválečné sčítání se uskutečnilo v plánovaném termínu a bylo připravováno větším počtem odborníků v obsahové a metodické návaznosti na předešlé sčítání. Zpočátku probíhala příprava v unitárním Státním statistickém úřadě, později v podmínkách federalizace souběžně jednak ve Federálním a jednak v Českém a Slovenském statistickém úřadě. Metodika a celé ústřední zpracování patřilo do gesce FSÚ, organizace,
školení a zpracování předběžných výsledků včetně následného kódování pak do gesce ČSÚ a SSÚ a jejich oblastních orgánů. Pro zlepšení přípravy sčítání byla při FSÚ vytvořena Ústřední komise pro sčítání vedená generálním komisařem F. Hebstem (dřívější náměstek předsedy SÚS), a dále také krajské, okresní a městské komise. Sčítání bylo opět v plné gesci národních výborů všech stupňů.
Sčítání 1970 bylo charakterizováno a vlastně i nové následujícími skutečnostmi:
-
poprvé se podařilo k propagaci sčítání připravit krátký film o modelovém průběhu sčítání v domácnostech uváděný v rámci filmového týdeníku
- poprvé se k podrobnějšímu seznámení obyvatelstva s účelem a průběhem sčítání využilo tehdy ještě přímého vysílání Československé televize v atraktivní vysílací době
- spolu se sčítáním byl náhodným výběrem 2 % sčítacích archů proveden mikrocensus s návazným zjišťováním příjmů, a v rozsahu tohoto výběru byly zpracovány přednostně i hlavní výsledky sčítání za republiky
- poprvé bylo v rámci sčítání zjišťováno Cikánské obyvatelstvo
- zpracování výsledků probíhalo na velkokapacitním sálovém počítači CDC 3300
- výsledky sčítání bylo možné při využití počítačového zpracování značně rozšířit v diferencovaném územním detailu
- z obavy nezdaru počítačové zpracování byl značně rozšířen rozsah předběžných výsledků
- poprvé byly výsledky sčítání zpracovány i za tzv. základní sídelní jednotky (ZSJ)
- po sčítání byly vydány nejen podrobné celostátní a republikové analýzy, ale také za jednotlivé kraje a okresy
Sčítání 1970 bylo připravováno na podkladě usnesení vlády ČSSR ze 14. dubna 1965 č. 157, vlastní sčítání proběhlo podle usnesení vlády ČSSR z 5. března 1970 č. 41, které se stalo základem pro usnesení vlády ČSR z 18. března č. 54 a vlády SSR z 8. dubna č. 108. V květnu 1970 pak vydal předseda FSÚ celostátní vyhlášku o sčítání, která obsahovala mj. vymezení objektů sčítání a seznamovala s povinností sdělit údaje požadované při sčítání a navazujícím mikrocensu.
Po metodické stránce se sčítání připravovalo a pak také uskutečnilo podle mezinárodních doporučeních pracovní skupiny Evropské hospodářské komise a Konference evropských statistiků a podle doporučení Stálé komise RVHP pro statistiku, jež určovalo minimální rozsah zjišťování a zpracování.
Novými zjišťovanými znaky se staly, vedle etnické skupiny Cikánů, rodné číslo, státní příslušnost (případně občanství ČSR nebo SSR), opět mateřský jazyk a dále v rámci zjišťování dojížďky do zaměstnání, škol a učení její frekvence, vzdálenost, doba a používaný dopravní prostředek. Důležité bylo zjištění o chtěném nebo nechtěném soužití censových domácností v jednom bytě a dále vybavení domácností některými předměty dlouhodobého užívání.
Zpracování výsledků na počítači (tehdy největším v ČSSR) umožnilo velmi širokou publikaci údajů, a to v rozdílných okruzích a časových termínech. Pro aktuální potřebu byly vydány tiskem předběžné výsledky, údaje výběrového zpracování a část mikrocensu o příjmech. Poté probíhalo zpracování postupně podle okresů s diferencovaným rozsahem územního detailu. Všechny xerografické publikace byly vydány v edici Československá statistika řada Sčítání lidu, pod společným názvem Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 12. 1970.
Po sčítání se podrobným zpracováním výsledků, zvláště v územním členění, vytvořily dobré podmínky pro analytické využití dat. FSÚ vydal v roce 1975 publikaci nazvanou Vývoj společnosti ČSSR v číslech (podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 1970) v celkovém nákladu 4 000 výtisků, která obsahuje analytické studie 8 spoluautorů a též rozsáhlou tabulkovou část. Obdobné publikace vydaly i národní statistické úřady (ČSÚ: Sčítání lidu, domů a bytů 1970 – ČSR, vydáno ofsetem v nákladu 1 000 výtisků jako neprodejný tisk; SSÚ: Rozvoj společnosti v SSR, vydáno tiskem jako prodejné v nákladu 2 500 kusů). FSÚ publikoval dále téměř 20 monotematických rozborů v edici Zprávy a rozbory, následně byl vydán Statistický lexikon obcí ČSSR 1974, který obsahoval 14 údajů ze sčítání za každou obec a část obce, ale nikoli za ZSJ.
| Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu a kategorie a podle druhu budovy k 1.12. 1970 | |||||||
| Druh domu | Kategorie | Byty celkem | v tom podle právního důvodu užívání bytu | ||||
| bytu | abs. | v % | vlastní byty *) | nájemní byty | družstevní byty | ostatní a nezj. **) | |
| Domy úhrnem | I. | 741 209 | 24,0 | 140 749 | 374 815 | 200 710 | 24 935 |
| II. | 879 812 | 28,5 | 365 387 | 455 888 | 17 112 | 41 425 | |
| III. | 425 081 | 13,8 | 269 387 | 143 614 | 25 | 12 055 | |
| IV. | 1 042 739 | 33,8 | 720 162 | 297 972 | 35 | 24 570 | |
| Celkem | abs. | 3 088 841 | 100,0 | 1 495 685 | 1 272 289 | 217 882 | 102 985 |
| v % | 100,0 | x | 48,4 | 41,2 | 7,1 | 3,3 | |
| z toho: | |||||||
| a) rodinné domky | I. | 134 760 | 10,3 | 128 476 | 4 707 | 27 | 1 550 |
| II. | 358 447 | 27,3 | 305 253 | 42 466 | 16 | 10 712 | |
| III. | 213 316 | 16,2 | 190 745 | 20 184 | 1 | 2 386 | |
| IV. | 607 842 | 46,2 | 523 437 | 77 814 | 6 | 6 585 | |
| celkem | abs. | 1 314 365 | 100,0 | 1 147 911 | 145 171 | 50 | 21 233 |
| v % | 100,0 | x | 87,3 | 11,0 | 0,0 | 1,6 | |
| b) bytové domy | I. | 584 116 | 42,4 | 3 838 | 364 987 | 200 670 | 14 621 |
| II. | 452 531 | 32,9 | 15 415 | 401 959 | 17 094 | 18 063 | |
| III. | 127 236 | 9,2 | 5 208 | 117 063 | 22 | 4 943 | |
| IV. | 212 197 | 15,4 | 9 382 | 195 260 | 28 | 7 527 | |
| celkem | abs. | 1 376 080 | 100,0 | 33 843 | 1 079 269 | 217 814 | 45 154 |
| v % | 100,0 | x | 2,5 | 78,4 | 15,8 | 3,3 | |
Zdroj: Český statistický úřad