Sčítání lidu, domů a bytů 1. března 1961

Toto druhé poválečné sčítání představuje především po metodické stránce výrazný předěl v historii našich sčítání. Bylo připraveno a jeho výsledky byly zpracovány v podobě plně integrovaného censu populačního, domovního a bytového.

To umožnilo získat podrobné údaje o úrovni bydlení souborů různě definovaných, a to podle jednotlivých druhů bytů. Celé zpracování bylo poprvé provedeno za bydlící obyvatelstvo a podle v té době originální koncepce tzv. censových domácností. Právě toto zcela nové pojetí sčítání značně rozšířilo vypovídající schopnost jeho výsledků. Rovněž došlo k rozšíření obsahu sčítání a hlavně zpracování jeho výsledků. Poprvé se zjišťovaly a zpracovaly údaje o dojížďce do zaměstnání mezi okresy i do větších měst a velmi podrobně byly zpracovány údaje o censových domácnostech.

Ani tentokrát se neuskutečnilo sčítání v původním termínu (1. prosince 1960), ale k 1. březnu následujícího roku, a to z důvodu provedení územní reorganizace okresů a krajů k 1. červenci 1960.

Legislativním základem sčítání se stalo vládní usnesení z 25. května 1960 č. 459 a vyhláška vlády o provedení sčítání č. 85/1960 Sb. Sčítání proběhlo po tradiční přípravě opět metodou sebesčítání, s povinností sčítacích komisařů vyplnit sčítací tiskopisy jen na požádání v odůvodněných případech (nevidomí, negramotní).

Úkolem sčítání bylo podat komplexní obraz populace v průběhu vytváření „socialistické“ společnosti a její struktury podle věku, národnosti, vzdělání i z hlediska sociálních a ekonomických charakteristik. Poprvé tak byly získány údaje o nové sociální skupině družstevních rolníků, podrobné údaje o úrovni školního vzdělání podle věkových skupin a pohlaví apod. Tento obraz zahrnoval strukturu populace také v údajích o domácnostech a rodinách, o jejich složení, intenzitě soužití a úrovni bydlení – včetně orientačních výpočtů nedostatku bytů a širších podmínek řešení bytového problému v republikovém i územním pohledu.

Data sčítání za bydlící obyvatelstvo umožnila následně založit a vést roční bilance obyvatelstva podle řady kritérií za české země a Slovensko. Data sčítání 1961 se tak stala nezastupitelnou výchozí základnou pro hodnocení vývoje obyvatelstva v předchozím i následujícím desetiletí. Obdobně byly založeny také bilance bytového fondu.

Ve sčítání 1961 se projevily čtyři kvalitativně nové rysy zpracování. Prvním bylo převedení více než milionu sčítacích lístků vyplněných osobami sečtenými v místě jejich dočasné přítomnosti do míst (obcí, sčítacích obvodů, domů, bytů) jejich trvalého bydliště. Současně to umožnilo také doplnění a zpřesnění zápisů ve sčítacích arších za osoby v době sčítání nepřítomné. Tím se značně snížila možnost náhodného úniku dat ze sčítání. Tento organizačně náročný způsob ručního převodu sčítacích lístků formou tzv. meziokresních a mezikrajské burzy byl použit i při všech dalších sčítáních a přinesl vždy dobré výsledky. Druhým byla, na bázi spolehlivějších zápisů o bydlících osobách, vytvořená možnost zjistit skutečné rodinné vztahy a tak způsob života osob – strukturu domácností a tím také rodin při jejich způsobu a podmínkách bydlení. Na svou dobu velice progresivní koncepce cenosvých domácností vycházející z báze rodinných vztahů a podrobné zpracování dat významně rozšířilo informace o strukturách naší populace, o velikosti rodin v jejich vývojových fázích, o počtech a složení neúplných rodin se závislými dětmi, o rozsahu třígeneračního soužití aj., a to i podle sociálních skupin. Za třetí umožnilo zpracování údajů za bydlící obyvatelstvo zjišťovat a vyhodnocovat údaje o dojížďce do zaměstnání, podle krajů, okresů a měst s 20 tis. a více obyvateli, a to nejen bilančně, ale také směrově. Posledním zvýrazněným rysem sčítání 1961 bylo podrobné zpracování údajů o domech a bytech, jejich vybavení (kategorie) a velikosti, stáří a druhu domu, současně i vztahu k druhům domácností resp. počtu osob bydlících ve specifických souborech bytů. Na bázi nezpochybnitelných dat o společném rozsahu bydlení domácností a úrovně bydlení vůbec mohly být vyvráceny některé dřívější subjektivní představy. Hlavně na podkladě výsledků sčítání se pak bytová výstavba v 60. letech zvýšila ve srovnání s roky 1951-1960 na více než dvojnásobek.

Výsledky sčítání 1961 byly publikovány časově dříve a rozsahem šířeji než po sčítání 1950. Vyšly ve čtyřech svazcích edice Československá statistika, Nová řada, skupina A Pramenná díla, v roce 1965 pod společným názvem Sčítání lidu, domů a bytů v ČSSR k 1. březnu 1961.

Tím, že se data sčítání přestala již dříve utajovat, bylo umožněno značné analytické využití výsledků sčítání. V letech 1963-1965 byly postupně vydány tiskem jednotlivé krajské publikace s množstvím údajů a analýzou výsledků za celý kraj a jeho okresy. V roce 1965 vyšla tiskem celostátní publikace Vývoj společnosti ČSSR v číslech, v nákladu 5000 výtisků. Retrospektivně je možno říci, že census 1961 měl zvláště po metodické stránce světovou úroveň ve své koncepci censových domácností, zvýrazněné problematikou soužití více domácností v jednom bytě. Škoda, že v době mezinárodní izolace naší demografie a statistiky se nedala koncepce censových domácností efektivně uplatnit i v zahraničí.

Sčítání lidu, domů a bytů z roku 1961 se právem považuje za nejlépe připravené, zpracované, dokumentované a zvláště analyticky využitelné sčítání v poválečné historii Československa.

Trvale obydlené domy podle druhu budovy k 1. 3. 1961
Území,	Trvale obydlené domy
kraj		v tom
	celkem	rodinné	zemědělské	bytové	provozní	provizorní
		domky	usedlosti	domy	budovy	stavby
ČR	1 615 958	1 111 802	312 434	130 279	53 460	7 983
Hl. m. Praha	45 938	18 027	157	22 147	2 113	3 494
Středočeský	276 951	214 368	42 164	10 470	8 356	1 593
Jihočeský	129 145	63 063	54 441	6 492	4 946	203
Západočeský	138 790	89 022	31 509	12 905	4 989	365
Severočeský	173 739	126 147	18 329	22 009	6 849	405
Východočeský	240 596	153 031	64 955	12 386	9 806	418
Jihomoravský	360 810	277 312	57 749	16 238	8 765	746
Severomoravský	249 989	170 832	43 130	27 632	7 636	759

Zdroj: Český statistický úřad