Historie, osobnosti, Starověk, Středověk, Novověk

Sčítání lidu a soupis domů a bytů 1. března 1950
Velké poválečné změny počtu, složení a územního rozmístění obyvatelstva vedly k nutnosti uskutečnit brzy nové sčítání, které však vyžadovalo delší organizační a metodickou přípravu, a proto bylo plánováno až na rok 1950. Pro nejnutnější potřebu nových údajů byly předtím provedeny dva na sobě nezávislé soupisy obyvatelstva.

První poválečné sčítání se mělo původně konat 1. prosince 1950, ale protože se považovalo za účelné spojit sčítání s dalšími soupisy (např. se soupisem ploch zemědělských kultur, který probíhal vždy na jaře), byl termín sčítání posunut na 1. března. Současně se uskutečnil také soupis zemědělských, průmyslových a živnostenských závodů, takže se pro celou společnou akci používalo názvu národní sčítání 1950. Obdobné soupisy se již nikdy neopakovaly a byly později nahrazeny odvětvovým výkaznictvím.

Obsahově, organizačně a také legislativně navázalo sčítání 1950 na poslední předválečné sčítání z roku 1930 (zákon č. 47/1927 Sb.) Bylo provedeno na podkladě usnesení vlády z 22. června 1948 a usnesení Ústřední plánovací komise, po nichž bylo přijato vládní nařízení z 18. října 1949 č. 224 Sb., o sčítání lidu v roce 1950 a soupisech s ním spojených.

Příprava a průběh sčítání lidu 1950 obnovily předválečné tradice a způsoby a vytvořily rámec pro všechna další sčítání na území republiky až do roku 1980, resp. 1991, kdy za provedení sčítání odpovídaly národní výbory. Jedinou podstatnou změnou ve srovnání se sčítáním 1930 byla nová definice národnosti (národností se rozuměla příslušnost k národu, s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaný vnitřně spjat a k němuž se hlásí). Pod tlakem poskytnout některé operativní údaje plánovacím orgánům co nejdříve bylo provedeno výběrové zpracování 4 % sčítacích archů.

Výsledky sčítání 1950 byly postupně publikovány různými způsoby jako neveřejné a s omezeným počtem výtisků. V podobě vytištěných publikací byly výsledky sčítání vydány v nákladu pouhých 200 výtisků až v letech 1957-1958, a to ve čtyřech svazcích – Československá statistika, řada A, svazky 3 a 6 resp. Nová řada, skupina A, svazky 26 a 27 pod společným názvem Sčítání lidu a soupis domů a bytů v republice Československé ke dni 1. března 1950. Pro veřejnost byla data sčítání 1950 uvolněna po odtajnění až v roce 1962.

V rámci sčítání 1950 proběhl poprvé v plném rozsahu, tj. ve všech obcích, soupis domů a bytů. Výsledky tohoto soupisu byly zpracovány jen částečně, a to pro nedostatek času, kapacit a rozpočtových finančních prostředků, i když celý operát za domy a byty byl již připraven ke zpracování. Byla velká škoda, že nemohlo dojít ke kombinačnímu třídění údajů o domech a bytech a také o úrovni bydlení a že většina výsledků byla publikována jedině po zpracování na tabelátorech, tj. pouze sumarizačním způsobem. Negativní důsledky torzovitého zpracování dat o domech a bytech byly zřejmé již po několika letech, kdy nesprávné hodnocení neúplně zpracovaných údajů vedlo až k některým naivním subjektivním představám o úrovni bydlení a možném rychlém odstranění či alespoň radikálním snížení nedostatku bytů, zvláště ve městech.

Sčítání 1950 bylo posledním naším sčítáním, jehož výsledky byly zpracovány a publikovány za tzv. přítomné obyvatelstvo (tedy podle místa přítomnosti sčítaných osob v den sčítání, nikoli podle místa jejich trvalého bydliště). Rovněž toto sčítání bylo posledním z období „budování socialismu“, při němž se zjišťovala příslušnost k církvím. Tato data byla publikována až v závěru 50. let v I. díle výsledků, a to jen v souhrnech za české země a Slovensko, nikoli v územním členění nebo v dalších strukturálních aspektech. Všechny tyto údaje zůstaly zachovány pouze v uložených rukopisných tabulkách.

V přípravě, průběhu a zpracování výsledků sčítání 1950 nebylo možné pro krátkost, ale i výměnu téměř všech vedoucích pracovníků, provést nějaké inovace. Bylo to však sčítání připravené ve složitých podmínkách velmi odpovědně a zdařile. Určitý nedostatek tohoto sčítání se projevil ve třech směrech: první byl ten, že nedošlo k vydání všech potřebných údajů. Druhý představovalo nedodržení původního třídícího plánu zpracování za domy a byty, které zůstalo torzem. Třetím nedostatkem bylo velmi omezené analytické hodnocení dat, což bylo způsobeno hlavně tehdejším utajováním dat.

Výsledky sčítání 1950 ukazují profil populace ještě málo deformované věkově, sociálně a nábožensky, přestože v ní již chybělo několik desítek tisíc politických emigrantů, rovněž zachycují všechny důsledky válečných a poválečných událostí ve změnách počtu a složení obyvatelstva, především odsun německého a výměny maďarského obyvatelstva, reemigrace a přesídlení statisíců osob, a to zvláště do pohraničí českých zemí. Současně byly získány první celostátní údaje o rozsahu a struktuře domovního a bytového fondu. Výsledky sčítání se staly základem a východiskem všech srovnání, která se dají vždy po deseti letech provádět.

Zdroj: Český statistický úřad

Filed under: Nezařazené |